Jak vzniká pivo, které zná celý svět? V Budějovickém Budvaru může člověk nahlédnout pod pokličku

Do Českých Budějovic se lidé vydávají často za historií města, výlety do okolí, na Zemi živitelku nebo na jedny z nejkrásnějších vánočních trhů v republice. Město má ale ještě jednu věc, která ho proslavila daleko za hranicemi naší země. Je to pivo a právě tady na jihu Čech vzniká Budějovický Budvar. Značka, kterou dnes znají milovníci piva ve více než sedmdesáti zemích světa.

Pokud vás někdy zajímalo, jak vlastně takový ležák vzniká a jaká je jeho cesta od první suroviny až po napěněnou sklenici na stole, můžete se na to podívat přímo v pivovaru. Exkurze vás provede historií vaření piva ve městě a zároveň zavede i do části skutečného provozu. Uvidíte tak nejen muzeum, ale také místa, kde se pivo vaří.

Na začátku prohlídky se vrátíte o několik století zpátky do historie vzniku města. Jen pro připomenutí, České Budějovice založil v roce 1265 král Přemysl Otakar II. a město rovnou dostalo práva a privilegia, mezi nimi právo vařit pivo. Měšťané tak mohli pivo nejen vyrábět, ale také ho prodávat. Zároveň platilo mílové právo, tedy že v okruhu jedné míle od města nesměl nikdo jiný pivo vařit. 

Pivovary ještě neexistovaly, takže se pivo připravovalo přímo v měšťanských domech ve vnitřní části města. Navíc existoval pořadník, takže když přišla řada, majitel si sehnal suroviny a pustil se do vaření. Hospody tehdy nebyly na každém rohu, pivo se tedy často pilo rovnou tam, kde vznikalo, a to i z důvodu, že neexistovala pasterizace nebo filtrace. Výsledný produkt se tak musel rychle zkonzumovat.

Samotný Budějovický Budvar je proti této historii vlastně docela mladíček. Pivovar vznikl v roce 1895 jako Český akciový pivovar. Nebyl přitom prvním ve městě. O zhruba sto let dříve vznikl podnik, který dnes známe jako Samson. Nový pivovar založili čeští měšťané, kteří chtěli mít vlastní podnik. U jeho vzniku stál například podnikatel August Zátka a prvním sládkem byl Antonín Holeček. Po druhé světové válce se pivovar stal státním podnikem a tak to zůstalo dodnes. Budvar nikdy neprošel privatizací a stále patří státu.

Prohlídka začíná v muzeu, kde se seznámíte s historií vaření piva v Českých Budějovicích i historií samotného pivovaru. Uvidíte různé dobové nástroje, které se dříve při výrobě piva používaly. Dozvíte se také, jaké druhy piv Budvar vyrábí a proč se v některých zemích, například v Americe nebo Kanadě, prodává pod názvem Czechvar.

Pak už se přesunete přímo do areálu pivovaru. Během celé exkurze musíte mít na sobě reflexní vestu, protože se pohybujete v ostrém provozu. Část trasy vede venku, takže pokud dorazíte v zimě, určitě se hodí teplejší bunda. Chlad vás čeká i později v ležáckém sklepě, kde je stálá teplota kolem dvou stupňů. Po cestě areálem se zastavíte u místní chmelničky, která patří k jedněm z nejmenších v republice.

Pivo Budvar se dodnes vaří podle původní receptury a zároveň podle pravidel zákona o čistotě piva z roku 1516. Podle něj se při výrobě piva používají jen základní suroviny bez náhražek nebo extraktů. Voda na pivo tak pochází z artézských studní přímo v areálu pivovaru. Jeden z vrtů sahá do hloubky 320 metrů a dokáže vyčerpat až 40 litrů vody za sekundu. Voda přichází z hlubokých geologických vrstev, takže je stoprocentně čistá a není ji potřeba nijak upravovat.

Slad se nakupuje na Moravě a chmel pochází ze Žatecka. Používá se hlavně odrůda žatecký poloraný červeňák, která patří mezi nejkvalitnější aromatické chmely na světě. Ročně se v Budvaru uvaří přibližně dva miliony hektolitrů piva. Velká část produkce pak míří do zahraničí, celkem do více než sedmdesáti zemí. Zhruba 65 procent piva se plní do lahví, 25 procent do plechovek a zbytek do tanků nebo sudů.

Od artézské studny se vydáte k budově, kde se nachází varna. Místo, kde vaše čichové buňky navnímají vůni chmele a sladu a průvodce vám před vstupem vysvětlí, jak se vlastně to pivo vaří. Další část exkurze vede do ležáckého sklepa. Hned při vstupu vás překvapí hluk, který ale po chvíli vystřídá spíše ticho a hlavně chlad. Teplota se tu pohybuje nízko nad nulou.

Místnosti jsou plné tanků, ve kterých čeká pivo na ten svůj správný čas. V minulosti kvasilo v otevřených nádobách. Nejprve dřevěných, později betonových a postupně je vystřídaly nádoby z oceli. Dnes se používají uzavřené tanky, ve kterých pivo několik týdnů až měsíců dozrává. A právě tady přichází část, na kterou se většina návštěvníků těší nejvíc. Ochutnávka piva přímo z tanku. Nefiltrovaný ležák chutná trochu jinak než pivo, které znáte z restaurace nebo z lahve. Jen je dobré počítat s tím, že studený sklep a studené pivo jsou docela intenzivní kombinace. Zvlášť pokud přijdete nalačno jako my. Kromě ležáku máte možnost ochutnat ještě populární 33.

Na konci prohlídky se dostanete do stáčírny, kde je poměrně hluk, takže přestáváte vnímat slova průvodce a spíše se soustřeďujete na to, co se pod vámi děje. Uvidíte, jak se pivo připravuje na cestu do obchodů a restaurací. Lahve se důkladně vyčistí vodou právě z artézských studní. Za hodinu zvládne myčka udělat 44 tisíc lahví v jednom patře. V inspektoru se vyřazují lahve, které jsou například poškozené nebo mají v sobě zbytkovou kapalinu. Ty, co projdou, se pak plní pivem, které se pasterizuje a zátkuje. V poslední fázi dostávají lahve etikety a míří rovnou na balení do kartonů. Linka je dnes automatizovaná, protože stroje pracují nepřetržitě. Pár zaměstnanců je tu především na kontrolu, zda vše funguje tak, jak má.

Budějovický Budvar patří mezi nejznámější české pivní značky na světě, přesto se pivo vaří jen na jednom místě, právě tady v Českých Budějovicích. Pivovar nemá žádné zahraniční pobočky, zejména také proto, že se jedná o regionální výrobek. Návštěva za to rozhodně stojí, protože najednou vidíte, kolik práce a času stojí za jedním půllitrem piva v hospodě. Tak pokud někdy budete na jihu Čech, zastavte se poznat trochu naší pivní historie.

Zdroj: autorský text