Žleby u Čáslavi jsou jediné místo v Česku, kde můžete vidět bílé jeleny. Ale pozor na dravce

Náš den s dětmi začal slibně. To znamená, že jsem po třetí ráno zoufale zaklapla budík, vstávání za tři hodiny nepřipadalo v úvahu. Malému Richardovi totiž aktuálně rostou zuby, o čemž dával celou noc hlasitě vědět.

Pozdější vstávání zlepšilo náladu nejen mě, ale i oběma dětem. Vznikl ale jiný problém. Když jsem se totiž v osm ráno plazila z postele ke kávovaru, pětiletá Ela už měla být ve školce. Po zhodnocení našich možností jsem pro náš dopolední program vybrala oboru Žleby. Je to naše oblíbené místo, kam se každý rok párkrát podíváme a letos jsme to ještě ani jednou nestihli.

A co že je na oboře přiléhající k nedalekému zámku tak zvláštního? Je to jediné místo v České republice, kde můžete zahlédnout bílé jeleny. Ne, že by se jinde tito zvláštní albíni nechovali, v Česku ostatně žijí ve třech dalších lokalitách. Žleby jsou ale unikátní tím, že jsou částečně přístupné veřejnosti. Celkově zde žije 90 kusů bíle zbarvené vysoké, většina z nich se však vyskytuje v chovném prostoru, který je pro veřejnost uzavřený. Menší ochočené stádo je ale možné vidět ve veřejně přístupné časti. Pokud se do Žlebů vypravíte v době krmení, které probíhá každý den ve 12:00 a v 15:30, můžete stádo pozorovat jen z několikametrové vzdálenosti.

My do Žlebů dorazili hned na otvíračku v 10:00. A nebyli jsme jediní. S námi se do areálu nahrnula i velká skupina dětí na školním výletě. Ač jsme dorazili mimo obvyklou dobu krmení, díky dětské skupině to byl ideální čas. Jen co chovatel vkročil do obory, zpoza kopce začali přicházet velcí bílí tvorové. „Kde mají parohy?“ divila se Ela. Než jsem jí cokoliv stačila vysvětlit o laních a pravidelné výměně paroží, Richard nabral směr k dravcům. Vyhodnotila jsem, že zatímco Ela je mezi školními dětmi v bezpečí, Richard blížící se k dravcům už představuje menší adrenalinovou výzvu. Většina ptáků je totiž ve Žlebech chovaná mimo voliéry.

Ela, pohlcená výkladem chovatele (ano, dozvěděla se, jak je to s parožím), se od jelenů s ostatními dětmi přesunula k ukázce létání sov a dravců. Je to moc hezky udělaný program, který patří k hlavním atrakcím obory. Ukázky připravují zkušení chovatelé ze Záchranné stanice Lipec, která v areálu funguje od roku 2007 a pečuje o zraněná či jinak handicapovaná zvířata. Některá z nich, jako třeba sup bělohlavý, se stala nedílnou součástí programu. O letních prázdninách jej můžete absolvovat každý den vyjma pondělí vždy po krmení jelenů. Mimo letní prázdniny pak ve stejnou dobu, ale pouze o víkendech, svátcích nebo jako my s nějakou větší skupinou.

Ukázku zahájily sovy. To byl Richard nadšen, ostatně sova je hned po žábách jeho nejoblíbenějším zvířetem. Doufala jsem, že jeho zaujetí vydrží a já třeba udělám pár fotek do článku. Richard skutečně hlasitě houkal a ukazoval na sokolníka s jeho svěřenci. Jenže ve chvíli, kdy sokolník začal žádat: „Prosím, zůstávejte sedět, dravci létají velmi nízko nad hlavami!“, Richard usoudil, že ptáků bylo dost a nekontrolovatelně se rozběhnul pryč. Nezbylo než věřit, že ročního nevyzpytatelného chodce přesunu do bezpečnější lokality dřív, než zkříží dráhu některého z volně poletujících dravců. Při ukázkách bývá totiž vypuštěno několik ptáků současně a ti se často pohybují těsně nad hlavami publika. To bývá pro děti skvělý zážitek, minimálně Ela odcházela nadšená.

Po programu jsme si prohlédli zbytek areálu a ostatní obyvatele obory – většinu z nich spojuje to, že se sem dostali díky záchranné péči. Nečekejte žádnou velkou zoo. Kromě jelenů a laní můžete vidět například muflony, jeleny sika, divoká prasata nebo lišku Elišku. U Richarda zvítězily kachny, husy a čápi. Ela zase měla radost z hodiny na hřišti. Mě potěšilo vydařené dopoledne v klidném prostředí, kam se vždycky ráda vracím.

Kromě zvířat v oboře můžete navštívit přilehlý zámek Žleby, pohádkovou stavbu s bohatě zařízenými interiéry, anglickým parkem a jedinečnou zámeckou kuchyní. V minulosti posloužil jako kulisa pro řadu pohádek, třeba pro Tři bratry, Nejkrásnější hádanku nebo O vánoční hvězdě, takže některá místa možná poznáte už od brány.

Na rozdíl od většiny českých zámků se ten ve Žlebech může pochlubit vlastním malým divadelním sálem. Uvnitř najdete nejen původní kulisy a kostýmy, ale dokonce i historické osvětlení, které tu září už od dob prvních elektrických žárovek. Prohlídka vás zavede také do zákulisí, šaten i dalšího divadelního příslušenství. Přístup je jen po předchozí rezervaci, takže žádný davový zážitek – spíš komorní výprava do minulosti. A ruku na srdce: kde jinde si můžete prohlédnout zámecké divadlo takhle zblízka?

V létě se v areálu zámku navíc konají dvě akce, které stojí za pozornost. První červencový víkend (5.–6. 7.) ožila zámecká kuchyně – kuchaři v historických kostýmech předvedou, jak se vařilo před stovkami let. A 26. července a 23. srpna se konají noční prohlídky v rámci Večera otevřených bran. Zámek se otevře po setmění a nabídne zcela jinou atmosféru – ticho, šero, svíčky a příběhy, které zní nejlépe právě ve tmě.

Zdroj: autorský text