Z Prahy do Vídně za dvě hodiny, do Budapešti za čtyři. Vlak se i u nás časem vyrovná letadlům
- Evropská unie chce výrazně zefektivnit dopravu vlakem. Má v plánu vybudovat kompletní síť vysokorychlostních tratí.
- Čas strávený na cestě vlakem by se mohl zkrátit na určitých úsecích o polovinu.
- V budoucnu by kompletní železniční síť mohla konkurovat letecké dopravě.
- Například cesta vlakem z Prahy do Vídně se má do roku 2040 zkrátit na 2 hodiny a 15 minut.
Evropská unie přichází s plánem, který má do roku 2040 zásadně proměnit dálkové cestování po kontinentu. Cílem je vybudovat rychlou, dostupnou a dobře fungující síť vysokorychlostních tratí napříč Evropou. Jinými slovy, aby cesta vlakem mezi velkými městy byla nejen ekologická, ale hlavně časově konkurenceschopná vůči letadlům.
Vlaky se mají šanci přiblížit letadlům
Nový plán (najdete ho zde: Connecting Europe through High-Speed Rail) má jasnou ambici vytvořit do roku 2040 ucelenou vysokorychlostní železniční síť. Ta by měla propojit hlavní evropské metropole i další významná města. Od roku 2014 bylo z evropských programů na železniční projekty vyčleněno více než 100 miliard eur. Investice směřují na modernizaci tratí, výstavbu nových vysokorychlostních úseků i zlepšení přeshraničních spojení.
V praxi je letecká doprava časově náročnější, zejména pokud cestující musí na letiště dojíždět z jiného města. V českém kontextu to znamená, že pravidelná mezinárodní letecká spojení jsou dostupná z Prahy, Brna, Českých Budějovic a Ostravy. Cestující z dalších regionů musí k odletu nejprve absolvovat přesun na jedno z těchto letišť, což může zabrat klidně i několik hodin. Navíc je nutné připočítat doporučený čas příjezdu na letiště, obvykle dvě hodiny.
Železniční doprava tak může být v tomto ohledu efektivnější. Vlaková nádraží jsou většinou situována v centrech měst a proces nástupu je časově méně náročný. Cestující obvykle přijde krátce před odjezdem, bez nutnosti rozsáhlých bezpečnostních kontrol nebo dlouhého čekání.
Pokud se podaří dokončit plánované vysokorychlostní tratě a výrazně zkrátit jízdní doby, mohou se vlaky na mnoha trasách časově přiblížit letecké dopravě a v některých případech ji i překonat v celkovém „door-to-door“ čase. Na druhou stranu je potřeba počítat s tím, že výstavba vysokorychlostních tratí je finančně i technicky náročná. A na kompletní síť si budeme muset počkat ještě několik let.
Do Vídně za dvě hodiny, Vídeň–Lublaň za 4,5 hod
Evropský dokument naznačuje i cílové časy cesty mezi evropskými městy. Základní představu dá mapa v úvodu článku (v plném rozlišení ji najdete zde). Podle této mapy třeba cesta z Vídně do Lublani potrvá místo současných více než šesti hodin jen 4,5 hodiny. Z Vídně do Berlína by to mělo být také 4,5 hodiny, přičemž dnes taková cesta zabere přes osm hodin. Kromě toho se chystá i výstavba nových tratí. Ty by měly spojit Paříž s Madridem a Lisabonem a na severu Varšavu, Vilnius, Rigu a Tallin.
Podrobnější pohled do dokumentů pak zahrnuje i přesnější časy pro cesty vlakem v jednotlivých částech Evropy. Pro Prahu se počítá s cestou do Vídně s cílovým časem 2 hodiny a 15 minut, přičemž dnes to je přes čtyři hodiny. Stejný čas je pak předpokládán pro cestu z Prahy do Bratislavy. Další časy najdete v tabulce níže:
Porovnání doby jízdy vlakem teď a v budoucnu
| Z | Do | Rok 2026 | Rok 2040 |
| Praha | Vídeň | 4:20 | 2:15 |
| Praha | Bratislava | 4:25 | 2:15 |
| Praha | Budapešť | 6:51 | 4:00 |
| Praha | Bělehrad | 14,5 - 21 h (bus) | 6:40 |