Reklama
Bonusy k TV pořadu

Zápisky z korejského tripu, díl 7: Nádherný ostrov Jeju, potápěčky a Pepa ukazující prostředníčky

Ostrov Jeju nám přinesl spoustu krásných věcí a první opravdu nepříjemný zážitek
Zdroj: Klára Vrtalová

Ostrov Jeju je vyhlášenou korejskou destinací a samotní Korejci sem jezdí ve velkém. Někteří říkají, že je to tak trochu Havaj a tak trochu Island. My jsme tady strávili týden a bylo to málo. Jeju je nádherné místo, kde můžete objevovat spoustu zajímavých věcí, i když se tu najdou i vyložené pasti na turisty. Také jsme tu slavili příchod roku Draka, ale oslavy se vlastně překvapivě nekonaly vůbec žádné. 

Láva základem

Ostrov Jeju je vlastně taková zdejší Mallorca, má asi 1800 čtverečních kilometrů, Mallorca jich má pro srovnání 1600. Pro Korejce je to ta nejvíc výletní destinace. Létají sem na prodloužené víkendy, na svatební cesty, na líbánky... Letiště je fakt hodně vytížené, letadla létají v tříminutovém taktu. Jedno letadlo za druhým.

Celý ostrov je součástí UNESCO. Jedná se o sopečný ostrov a díky tomu je hodně specifický. Když sem přijede nějaký geolog nebo vulkanolog, může si tu postavit stan a zůstat do konce života, protože je tu všechno láva. Všechno jsou sopky, krátery, parazitické krátery, tyfové krátery, lávové trubice... Jsou tady nejdelší lávové trubice na světě, delší než na Islandu. Mají třeba 8 km. Láva je základní stavební materiál a z lávy se tu dokonce dětem vyráběly i hračky.

My jsme šli během našeho pobytu právě po té vulkanické historii. Navštívili jsme některá zajímavá místa, která jsou s tím spojená. Jen jsme bohužel nemohli vyšlápnout na nejvyšší sopku. Ta je teď zasněžená a v zimě nepřístupná. Turistické stezky jsou zavřené. Ale byli jsme na jiném zajímavém a ikonickém místě. Byl to kráter, který vznikl asi před 5000 lety. Tohle místo se objevilo i v několika seriálech, nachází se na východní straně ostrova a je velmi fotogenické. 

Chtěli jsme samozřejmě navštívit i lávové trubice, jenže jsme tam přijeli a na místě byl transparent, že je tahle atrakce v rekonstrukci až do roku 2025. Přičemž na webu nebo na všech mapách se uvádí, že je otevřeno. A tak jsme zase jeli hodinu a půl někam úplně zbytečně. Jenže tak to prostě občas bývá a je potřeba s tím počítat.

Jeju Olle Trail, potápěčky haenyeo a obří koně

Jeju Olle Trail je trasa, která má celkem 437 km rozdělených do 20 etap a vede kolem celého ostrova. Lidi, kteří celou trasu projdou, se dostanou na desku cti. Vše je perfektně značené a udržované. Na desce cti mimochodem zatím není žádný Evropan. Takže skvělá příležitost pro všechny nadšené turisty.

My jsme také ušli pár kilometrů po Jeju Olle Trail. Celá stezka je poměrné nová, založil ji tady nějaký korejský novinář asi před 15 lety a hned se vyhoupla v rámci hodnocení podobných stezek poměrně vysoko, protože je opravdu hezky provedená. Stezka vás zavede na opuštěné pláže, na skalnatá pobřežní, vede vlastně všemi hezkými místy, která na ostrově jsou. Na začátku a na konci každé etapy jsou budky s razítkem.

Další zajímavá věc na ostrově Jeju jsou samozřejmě potápěčky haenyeo. Bohužel se teď v zimě nepotápí. My jsme sice chytli pár hezkých dnů, kdy bylo teoreticky možné, že si holky půjdou zaplavat, ale nezaplavaly si, čekají na léto. Nicméně jsme je potkali a viděli jsme i jejich základnu. Potápěčky už jsou tedy spíš babičky než holky. Je jim totiž v průměru kolem 80 let. Stárnou a mladé ženy to nechtějí dělat. Vlastně ještě na jednom místě jsme je nejspíš viděli, na procházce po skalách, kde turistům připravovaly mořský příšerky, které někdo ulovil. Možná to byly ony, ale kdo ví. 

Pak je tady taková zvláštní věc. Je to nejspíš reakce na to, jak tady místní obyvatelé byli obklopeni jen šedou lávou, tak mají zřejmě absťák po barvách. Proto dělají všechno barevné. Navštívili jsme třeba dva majáky v jednom z přístavů, jsou to největší majáky ve tvaru zvířete na světě. Jsou to dva koně, jeden červený a druhý bílý. Bylo to moc pěkné místo. Nebo tady mají barevné pobřeží. Místo šedých zábran, aby auta nesjela do vody, je prostě mají barevné. 

Příběh o obryni, spodním prádle a trpaslících

Další místo, které patří mezi 100 nejnavštěvovanějších a doporučených památek v Koreji, je Jeju Stone Park. Ten se právě věnuje lávě a historii ostrova. Všude tady mají lávové sochy. Nejsou to sochy jako na Velikonočních ostrovech, jsou menší, ale jsou všude, u každého domu, u každého pozemku. Některé hlídaly vesnice, některé vyznačovaly hranice pozemků, některé stály na hřbitovech. Jsou to takoví lávoví pajduláci.

Jeju Stone Park je místo, které koncentrovaně vysvětluje lávovou historii celého ostrova a kde je také spousta těchto lávových soch. Ostrov má zajímavý příběh. Kdysi dávno tady prý žila obryně, která celý ostrov postavila vlastně sama. A třeba nejvyšší horu postavila tak, že pětkrát hodila lopatou. Tak si představte, jak musela být veliká. Během toho si ale roztrhala spodní prádlo, tak se rozhodla, že postaví most na pevninskou Koreu, aby si tam sehnala nové, což se jí tedy nepodařilo. Ale pořád tady hledají zbytky toho mostu.

Osud obryně byl nakonec tragický. Zemřela při vaření polévky. Měla spoustu synů, asi 500, a když jim jednou vařila polévku, spadla do hrnce, oni přišli, byli hladoví a normálně ji snědli. Když jim pak došlo, co se stalo, začali ronit slzy a stali se z nich ti lávoví panáci.

Mimochodem, teď obryni staví v Jeju Stone Park památník, který z vrchu vypadá jako žena. Ale to si nedovedete představit, je to megalomanské, je to obrovské. V parku je také replika hrnce, kde si vařila tu polévku. Je to vyhrabaná díra do země a kolem stojí těch 500 kamenných synů. V parku je i muzeum lávových kamenů, které jsou tak zvláštní a tvarově neobvyklé, že to ve finále vypadá spíš jako galerie moderního umění. 

Moc hezká byla také Jeju Rail Bike, malá železnice, po které jezdí šlapací vagonky. Velká očekávání jsme měli od oslav příchodu nového lunárního roku, jenže Korejci sice velkolepě nakupovali a v krámech rozdávali toaletní papíry, ale oslavy se žádné nekonaly. Alespoň ne tady. O půlnoci jsme stáli venku a neviděli ani jednu jedinou rachejtli. Jinak ty toaleťáky jsme dostali taky. Bylo to 24 rolí a k tomu jako bonus 16 papírových krabic ubrousků. Nevím, k čemu nám to bude, do auta se nám už nic navíc nevejde. 

První opravdu nepříjemný zážitek

Jeli jsme nakupovat do místního velkého obchoďáku. Pepa se radoval, že tam měli parkovací místa 2,8 m vysoká. Všechna místa na takhle vysoká auta byla ale bohužel obsazená drahými auty místních boháčů, takže tam jsme nezaparkovali. Chvilku jsme čekali, holky měly hlad. No nic, zaparkujeme někde vedle.

Vyjeli jsme ven z obchoďáku a objevili menší parkoviště. Normální parkoviště se závorou, na podobných parkovištích jsme tady parkovali padesátkrát. Vjedete dovnitř, ono to načte značku, pak vyjíždíte a ono to řekne, že zaplatíte třeba 1050 wonů. Zaplatíte kartou a hotovo. Tak jsme šli nakupovat. Dvě věci nás ale měly varovat, parkoviště bylo prázdné a nebyla tam uvedena cena za hodinu.

Při výjezdu tam naskočila částka 4000 wonů za půl hodiny, což je nějakých 70 Kč. Docela hodně, ale co, zaplatíme. Jenže jedna karta nefungovala, druhá karta nefungovala, nebyl tam slot na hotové peníze. A teď samozřejmě všechno v korejštině. Naštěstí tam bylo uvedené telefonní číslo, tak jsme zavolali a velmi slušně vysvětlili, že jsme Evropani, že máme problém s výjezdem a paní na druhé straně nečekaně dobrou angličtinou řekla, že to není její problém, že neberou cizí karty, musíme prý mít korejskou. A že nám pošle číslo účtu na zaplacení. Něco poslala, ale nebyl tam IBAN, zaplatit to nešlo ani převodem a mezitím se částka vyšplhala na 6000 wonů.

Paní byla protivná, nepříjemná, chtěla vědět, od koho máme půjčené auto, že si ty peníze zkasíruje z půjčovny. V ten moment nám došlo, že to je past na turisty, kteří si tam půjčí auto a chtějí zaplatit parkovné kartou. Ona si následně vytáhne jméno půjčovny, a pak to chce po té půjčovně, a tak dále a tak dále. Ale my nemáme auto z půjčovny, máme auto od SsangYongu, a to ona nedokázala absolutně vůbec pochopit.

Pepa nakonec vzal kameru, začal to tam natáčet a do všech kamer na parkovišti ukazoval prostředníček. Byl tak rozčílený, že tam chtěl ukázat i holý zadek. Musela jsem ho uklidňovat, protože dáma na lince chtěla volat policajty. Bylo jasné, že nás celou dobu sleduje na kamerách a nechce nám pomoct. Prostředníček ji urazil, takže v první řadě chtěla, abychom se jí do telefonu omluvili. Hlavně Pepa, aby se omluvil. A pak samozřejmě chtěla, aby smazal ty natočené materiály. Pak nás teda pustila. Jestli Pepa všechno opravdu smazal, to uvidíte později v televizi.

Bylo to nepříjemné, vzájemně jsme si s ženou na lince vyhrožovali policií. Takový první opravdu blbý zážitek.

Na Jeju jsme toho navštívili ještě mnohem víc, ale všechno popisovat nejde, to už by byl další díl našeho zápisníku příliš dlouhý. Týden tu byl ale málo, to je jisté. Další naše cesta vede zpět na pevninskou Koreu, ubytování jsme si našli na ostrově Geoje, dvě hodiny jízdy autem od Pusanu. Ale uvidíme, jak to s tím ubytováním dopadne. Příjezd máme kolem půlnoci, a to je na ubytování dost pozdě, navíc limit pro psa mají 5 kg... A víme, jak to u Korejců chodí, když musí řešit něco nestandardního. Rozhodně vám dáme vědět, jak to dopadlo. 
Reklama

Diskuze

Žádné příspěvky, buďte první!


Zápisky z korejského tripu, díl 6: Lyžovala tu Ester, teď tu lyžoval Fotr. A pak bojoval s trajektem

Nezastavujeme, jedeme dál! Ze zimní olympiády na „Havaj“. Teda pokud se nám podaří koupit trajekt
20.02.2024 14:59
|
0
Reklama

Zápisky z korejského tripu, díl 5: Prodejte nám Lumi, zaplatíme cokoliv, skvělá videogalerie a sever

Zvláštních zážitků nám Korea nabídla mnoho. Nabídka na prodej Lumi byla jedním z nich
13.02.2024 15:03
|
0
Reklama

Zápisky z korejského tripu, díl 4: O mizejících silnicích, alkoholu a psích bobcích v obchodech

Korea je technologicky daleko před námi, venčit psy ale Korejci vážně neumí
08.02.2024 08:54
|
0

Zápisky z korejského tripu, díl 3: Demilitarizovaná zóna, přesun na západ, obří jeskyně a vichřice

...a také jsme se znovu zastavili v robotizované kavárně a znovu byla zavřená
29.01.2024 08:22
|
1

Irské Star Wars: Kde všude ožily ve smaragdové krajině Hvězdné války

Ať tě provází síla a taky trocha toho irského štěstí. Sláinte!
30.03.2024 08:52
|
0
Reklama

Zápisky z korejského tripu, díl 10: Ve městě Tegu se nám líbilo nejvíce, žijí zde korejští Moraváci

Město, jezero, barber, k-pop představení, kolo ve vzduchu, prostě cokoliv vás napadne
28.03.2024 06:44
|
0

I Korejci si připomínají Karla Čapka aneb zápisky z korejského tripu, díl 9

Jedeme dál, ale už se nám to krátí
19.03.2024 10:04
|
0
Reklama
Fotr na tripu