Vikingové na Newfoundlandu: Když Evropané objevili Ameriku a odešli dřív, než to zapsali do dějáku

V červenci jsme se v rámci Fotra na tripu 10: Od Atlantiku po Pacifik dostali až na samotný sever Newfoundlandu. Zálivy, mlha, vítr a výhledy, které vypadají jako z filmu. A pak, na samém konci silnice L’Anse aux Meadows... Oficiálně nejsevernější bod Newfoundlandu, prakticky jediné místo v Severní Americe, kde se prokazatelně usadili Vikingové. A ne, není to jen legenda.

Archeologové, vědci i Fotr potvrdili: tady stáli první Evropané dávno před Kolumbem. A nebyli to žádní turisté s foťákem.

L’Anse aux Meadows není rekonstrukce na efekt. Je to UNESCO památka, kde byly objeveny základy vikingských budov, pozůstatky nástrojů, zbytky lodních dílen a kovárny. Vše z doby kolem roku 1000 n. l. To znamená přes 400 let před Kolumbem.

Podle ság sem dorazil slavný Leif Erikson, syn Erika Rudého, a místo nazval Vinland, země vína. To víno bylo dost možná omyl (možná šlo o plody borůvčí), ale pobyt tady trval pár sezón. Vikingové si postavili dřevěné domky s travnatými střechami, opravovali lodě, kovali železo a zkoušeli, co Severní Amerika nabízí.

Tady přichází prostor pro spekulace, historické i bulvární. Pravděpodobně jim nehrálo do karet počasí, logistika ani sousedé. S největší pravděpodobností došlo k napjatým vztahům s místními původními obyvateli (Skraelingové, jak je Vikingové nazývali) a v kombinaci s izolací a náročnými podmínkami se sebrali a odjeli. Žádné masivní osídlování, žádné trvalé kolonie.

Bulvární verze? Možná tu Leif Erikson někoho naštval. Možná jim došlo pivo. Nebo měli prostě dost větru a žádný Netflix. Historie mlčí.

L’Anse aux Meadows je překvapivě malý areál, ale perfektně připravený pro návštěvníky. Kromě originální archeologické lokality je tu i živá rekonstrukce vikingské osady, dřevěné domy s travnatými střechami, figuríny Vikingů (někdy i živí herci), kovárna, kuchyně. Dozvíte se, jak žili, co jedli, jak vařili a jak vůbec přežili v tak nehostinných podmínkách.

Celé místo působí klidně, čistě, opravdově. Děti se mohou projít v kostýmech, dospělí se dozví, jak fungoval severský navigační systém a jak vypadala vikingská obchodní trasa přes Atlantik.

Díky starým severským ságám máme alespoň základní představu o tom, jak ta výprava probíhala. V „Sáze o Gróňanech“ a „Sáze o Erikovi Rudém“ se mluví o Vinlandu jako o místě s divokou přírodou, dobrými pastvinami, ale taky s konflikty. Mnoho let byly ságy považovány za legendy, dokud Helge Ingstad a Anne Stine Ingstad v roce 1960 neodhalili archeologické stopy, které je potvrdily. A najednou se z pohádek stala seriózní historie.

Protože stojíte na místě, kde poprvé vstoupila evropská noha na půdu Ameriky. Protože si uvědomíte, že dějepis, jak ho známe, je často zjednodušený. A protože to má zvláštní atmosféru, klid, vítr, dřevo, tráva, moře a kus severského příběhu zakopaného na kanadském pobřeží.

My jsme odjížděli s fotkami, novým respektem k Vikingům a několika otázkami, na které historie zatím nemá odpověď. A to je vlastně dobře. Protože ne všechno musí být úplně vyřešené, aby to bylo silné.

Zdroj: autorský text