Vyhýbat se slovinské dálnici je možná český národní sport, fakticky je to ale hloupost (komentář)

Je pravdou, že dříve téma objíždění slovinské dálnice rezonovalo více, ale i v dnešní době se debata na téma „jak přečůrat vychytralé Slovince“ před letní sezonou objevuje. Je tomu tak proto, že Slovinci na rozdíl do ČR nebo Rakouska denní známky pořád ještě nezavedli, udělají to v nejzazším možném termínu, a svůj zavedený systém sedmidenní a měsíční známky také pořád nezměnili. 

V principu je to k vzteku a je na tom vidět, že Slovinsko chce na řidičích prostě „rejžovat“. Sedmidenní známka vám často těsně nestačí, denní není a desetidenní také ne. Jedinou alternativou je měsíční, která jistě ne náhodou stojí dvojnásobek sedmidenní známky. Takže buď dáte osm stovek za měsíční známku, nebo za dvě týdenní. Ale to už stejně asi všichni ví. 

Kdo jede klasickou trasou na Jadran, ten projíždí jen malý kousek Slovinska. Takže: Je vůbec potřeba jim tu známku teda platit? Ne, objedeme to!

Kudy objet? Nabízí se v zásadě dvě trasy. Obě vedou přes Ptuj a do Chorvatska se pak vjede nedaleko vesnice Medribnik. Malé přechody už nejsou problém, dříve za to hrozila turistům pokuta 250 eur. Přímá cesta po dálnici je dlouhá necelých 70 km a trvá 42 minut. Objížďka měří zhruba 90 km a jede se hodinu a 44 minut. 

Takže si pojďme shrnout výhody a nevýhody. Začneme těmi nevýhodami: 

• Na cestě strávíte více času: Fakticky se dá říci, že jestli pojedete osm, nebo devět hodin, je už skoro jedno. Ale na druhou stranu nikdo nechce zbytečně trávit v autě čas navíc, pro řidiče je to pak úplně zbytečný opruz. Navíc ve chvíli, kdy už má za sebou zhruba šest hodin. 
• Dálnice jsou bezpečnější: Dálnice nabízí celkem jednoduchý provoz a díky tomu jsou také velmi bezpečnými komunikacemi. Při objíždění dobrovolně sjedete na okresky, kde na vás čekají kromě aut také cyklisté, traktory, chodci a tak podobně. Riziko nehody je zde rozhodně větší. 
• Cesta se vleče: Kolem dálnice se jede pochopitelně výrazně pomaleji, cesta se vleče, kilometry neubíhají. 
• Možná zabloudíte: Navigace není všemocná. Stačí nějaká uzavírka nebo jiná komplikace, případně špatná odbočka a bude nutné se vracet. To je další stres (a na takové dlouhé cestě není dobré stres přidávat) a samozřejmě je to čas strávený v autě navíc. 
• Možná vás chytne policie: Svého času se říkalo, že slovinští policisté chytají na objízdných trasách turisty jak na běžícím pásu. Těžko říci, jak tomu bude letos, ale je jasné, že místní nebudou šťastní, když jim turisté začnou jezdit mimo dálnice přes vesnice. A odstavit a zkontrolovat auto někde na okresce je pro policii jednodušší, než jezdit po dálnici a stahovat turisty na odpočívadla. 

• Ušetříte 400 Kč, případně 800 Kč: Ušetřené peníze se vždycky hodí. U vyšších aut to je 800 Kč až 1600 Kč. A to už vypadá zajímavěji. Asi... 
• Možná přijde dobrý pocit z toho, jak jste Slovince „přečůrali“. 

V minulosti jsme ještě mezi výhody mohli zařadit fakt, že se vyhnete frekventovanému dálničnímu přechodu mezi Slovinskem a Chorvatskem, ale po vstupu Chorvatska do Schengenu už kontroly na hranicích, a tudíž také fronty, spíš nebudou. Takže nám zbývají jen ty ušetřené peníze za známku. Pokud je tohle jediná motivace, proč jet mimo dálnice, pak je to fakt hloupost. Peníze nejsou všechno. Rozhodně ne, když se počítají na stokoruny při celkovém výdaji deset a více tisíc. 

V minulosti jsem tuhle trasu mimo slovinskou dálnici několikrát jel a vždycky mě to hrozně štvalo. Jasně, nejsou to závody, kdo bude první v Chorvatsku, ale určitě je lepší tu hodinu ztratit na odpočívadle a trochu se tam prospat, než ji věnovat plácání se někde na okreskách. 

Celý rozpočet dovolené v Chorvatsku je tak velký, že se v něm těch několik stovek ztratí. A zbytečně si komplikovat cestu kvůli tak malé finanční úspoře, to se prostě nevyplatí. 

Zdroj: autorský text