Neuvěřitelná Tatra brázdí Island už několik let. Za jejím vznikem stojí film Nedotknutelní
- Unikátní Tatru přestavěnou na autobusu provozuje společnost Slepinir Tours.
- Tatra je druhým takovým autobusem. Prvním projektem společnosti byl vůz založený na hasičském speciálu.
- Základy Tatry Phoenix jsou sériové, vůz má ale upravený podvozek a unikátní nástavbu.
- Maximální rychlost Tatry je 85 km/h, na palubě je wifi nebo toaleta.
Island je krásný, ale umí být drsný. Užít si jeho krásy proto může být dost složité. Vyžaduje to fyzickou kondici a ideálně také nějaké pořádné auto. Jenže to ne každý má a právě proto vznikla tahle Tatra. Oficiálně se jmenuje Sleipnir 2 a fakticky je to monstrózní autobus na podvozku Tatra Phoenix. Má osm kol, obří pneumatiky, pod nimi tatrováckou centrální rouru a nástavbu pro desítky cestujících. Ač vypadá jako z nějakého filmu, jde o velmi promyšlený stroj, který už na islandských ledovcích odpracoval pořádnou porci kilometrů. Bez problémů.
Od filmu Nedotknutelní k tatrováckému monstru
Za autem stojí islandská společnost Sleipnir Tours a její zakladatel Ástvaldur „Valdi“ Óskarsson. Inspirací se stal film Nedotknutelní, který Valdi viděl se svým synem trpícím podobným onemocněním jako filmový hrdina. Z jednoduché myšlenky, dopřát silné zážitky i lidem s omezenou mobilitou, vznikl plán na speciální vozy, které zvládnou ledovce a sněhová pole, ale zároveň poskytnou komfort turistického autobusu.
Valdi měl s úpravami aut zkušenosti už z 90. let, kdy postavil sněžný Unimog a později i čtyřnápravový MAN na ledovec Langjökull. Nakonec ale chtěl ještě schopnější stroj, a tak vznikl první speciál Sleipnir 1. Druhý krok přišel v roce 2020. Sleipnir 2 už dostal jako základ zakázkově dodaný podvozek Tatra, upravený přímo pro obří pneumatiky a provoz v měkkém sněhu.
Tatrovácký podvozek na steroidech
Základem islandské Tatry je podvozek, který dobře známe i z českých silnic a lomů: Tatra Phoenix s centrální nosnou rourou, nezávisle zavěšenými koly a vzduchovým odpružením. Podvozek je navržen na celkovou hmotnost kolem 50 tun, takže v autobusovém provedení pracuje s velkou rezervou.
Na něm stojí dvanáctimetrový osmikolový speciál široký zhruba 3,25 m a vysoký skoro 3,8 m. Nejvýraznějším prvkem jsou pneumatiky o průměru 65 palců (cca 1,6 m), široké 30 palců, nasazené na třicetipalcových discích. Pro jízdu v měkkém sněhu se hustí zhruba na 0,28 baru, tedy přibližně na desetinu tlaku běžné osobní pneumatiky. Poháněná jsou všechna čtyři nápravová dvojkolí.
O pohon se stará diesel Tatra o výkonu zhruba 530 koní a 2800 Nm, spřažený s automatickou převodovkou Allison a retardérem. Maximálka je kolem 85 km/h, ale mnohem důležitější je schopnost bezpečně se rozjet a zastavit v hlubokém sněhu. Spotřeba se podle provozovatele pohybuje zhruba mezi 40 a 60 litry na hodinu jízdy. To asi u takového kolosu a v podmínkách Islandu nepřekvapí.
Ledovcový autobus pro skoro padesát lidí
Nástavba vznikla na Islandu, ve městě Hafnarfjörður nedaleko Reykjavíku. Konstrukce je ocelová, dimenzovaná na drsné zacházení a pojme 47 cestujících plus dvoučlennou posádku. Uvnitř jsou pohodlná sedadla, velká panoramatická okna, wifi, toaleta a úložné prostory pro vybavení, aby se uprostřed ničeho dal udělat třeba improvizovaný piknik. Celkem se tedy v Tatře sveze až 49 lidí.
Sleipnir 2 má za sebou od roku 2020 už desítky tisíc kilometrů v náročném terénu, většinou na výletech k ledovci Langjökull, druhému největšímu v Evropě. Návštěvníci se odtud často vydávají i do ledových jeskyní. Podle provozovatele Tatra zvládá podmínky bez vážnějších problémů, komplikace přicházejí jen na jaře, kdy tání mění sníh v těžkou břečku a posádka musí být při jízdě opatrná, aby auto nezapadlo.
Celý projekt je vlastně prodloužením jednoho rodinného snu, umožnit lidem obdivovat Island i tehdy, když to jejich fyzické možnosti samy o sobě nedovolí. A česká Tatra Phoenix v přestrojení za ledovcovou obludu je jedním z hlavních nástrojů, jak se tenhle sen každý den mění ve skutečnost.
Zdroj: Sleipnir Tours