Letěli jsme do Kappadokie za balónovým zážitkem, počasí ho zmařilo. Našli jsme si jinou zábavu

- Pokud chcete letět balonem v Kappadokii, vyhraďte si na pobyt více dnů. Jinak se vám může stát, že se neproletíte, což se stalo nám.
- Kromě létání zde můžete obdivovat skalní města, velmi oblíbenou zábavou je také jízda v off-roadech.
- To byl nakonec hlavní bod našeho programu. Důkladně jsme vyzkoušeli novou Toyotu Hilux.
Do turecké Kappadokie jsme se vydali na necelé tři dny i s Pepou Vrtalem a s Toyotou na testy nových provedení pick-upu Hilux. Navštívili jsme spoustu známých míst, kde natáčel televizní Fotr na tripu, ale objevili i řadu nových. Let balónem sice kvůli počasí nevyšel, zato jsme si užili parádní off-roadové ježdění.
Žádné balóny, jenom offroad
V polovině března musíte při cestě do Turecka počítat s dvouhodinovým časovým posunem. Takže i když jsme vyráželi z Prahy už v pondělí před desátou hodinou a v Istanbulu měli na přestup na letadlo do Kayseri jen něco přes hodinu, přistáváme v centrální části Turecka pod majestátní sopkou Erciyes (3917 m n. m.) už téměř za soumraku. Venku by sice mělo být podle předpovědi více než dvacet stupňů, ale všude na okolních horách leží sníh a pošmourné počasí vůbec nevypadá na to, že by mě mělo stačit tričko s mikinou, jak jsem si naplánoval.
Kayseri leží v nadmořské výšce přes tisíc metrů nad mořem, takže to tu vypadá podobně jako u nás. Tráva se ještě nezelená, stromy ještě nepučí, a to i přesto, že se tu teploty včera blížily k tropické třicítce. Jen růžové květy meruněk připomínají blížící se jaro. Škoda, že už pozítří zmrznou…
Autobus nás veze ještě hodinu z letiště v Kayseri do městečka Ürgüp, které už leží na kraji nejkrásnější části Kappadokie s ikonickými skalními věžemi, podzemní městy a skalními obydlími. Hned po příletu zjišťuji, jestli se můžu ráno proletět balónem. Předpověď vypadá optimisticky. Mělo by být kolem deseti stupňů a jen slabý vítr.
Sice se trochu hrozím toho, že bych musel vstávat někdy ve čtyři hodiny místního a tedy dvě hodiny ráno našeho času, ale okolnosti to rozseknou za mě. No okolnosti, spíš úřady. Ty totiž podle agentury Travel Cappadocia, se kterou komunikuji, vydávají kolem poledne povolení, nebo zákaz létání na příští den. A na úterý svítí červená.
Ujišťují mne, že se určitě bude létat ve středu ráno, kdy bych to ještě eventuálně stihl. Domluvím tedy cenu 70 eur, ukecám pětiprocentní slevu, ale při pohledu na předpověď hrozící mrazy a chumelenicí mám stejně obavy, že z létání nic nebude. Alespoň se tedy v úterý ráno prospím a dopoledne vyrážíme s dalšími kolegy včetně Fotra na tripu Pepy Vrtala testovat pro Autosalon dvě nové verze Toyoty Hilux – mild-hybridní a top variantu GR Sport II.
Fotr jako průvodce
Organizátoři pro nás připravili nádherné cesty, které vedou z velké části mimo asfalt. Jejich povrch je většinou prachový a šotolinový, nechybí ale ani úseky přímo po tufových skalách, pasáže s hlubokými vyjetými kolejemi, vyrytými rýhami, obřími balvany nebo extrémními sjezdy a výjezdy. Pick-up Toyota Hilux postavený na žebřinovém rámu s možností pohonu všech kol a redukcí je ale ideálním vozem na tyto podmínky. Můžu s ním letět devadesátkou po prašné pistě, nebo se škrábat po necestách, které bych nechtěl zdolávat ani pěšky. Je to opravdu super zážitek.
Kolem je toho navíc tolik k vidění! I když v agentuře nekecali a na obloze nepluje jediný balón, fascinující skalní města nás neustále nutí zastavovat a pořizovat fotky. Cestičky se vinou mezi těmi nejkrásnějšími místy a po všech je povoleno jezdit, pokud to vaše auto zvládne. A to v našem případě platí stoprocentně. Potkáváme spoustu dalších turistů v off-roadech, protože když se nelétá, tak je tady ježdění s terénními auty a čtyřkolkami tou největší atrakcí.
Pepa se ukazuje jako skvěle informovaný průvodce. I když jsem byl v Kappadokii už před více než dvaceti lety také a do dneška nezapomenu na bydlení ve skalním hotelu a let balónem, při kterém se jeho „řidič“ mistrovsky košem odrážel od špiček skalních věží, aby pak přistál na centimetr přesně do přívěsu za autem, Pepa tady chrlí z rukávu historky a informace téměř ke každému místu, kterým projíždíme.
„S komerčním balónovým létáním tady začal v devadesátých letech jistý Lars-Eric Möre. Pak se po něm začali všichni opičit, ale on tu dlouho vedl největší agenturu, než ji asi před patnácti lety prodal," vypráví Pepa a ukazuje nástupní místa pro balónové létání ve městě Göreme.
„A tady se můžete podívat do obydleného skalního komína. Je to i kavárna a obchůdek. Paní vám udělá zdarma prohlídku, když si u ní něco dáte, nebo koupíte," dává nám Pepa tip v nedalekém Uchisaru. Díky němu tak nakoukneme i do skal, kde ještě do dneška žijí lidé a seznámíme se s majitelkou domu. „Můj otec se tady narodil a do dneška tady provozujeme kavárnu. Dáte si kávu, čaj, nebo koupíte třeba koberec?“ láká nás překvapivě dobrou angličtinou babička. Fotky z jejího obydlí najdete v galerii.
Extrémní výkyvy teplot a drahota na letišti
Odpoledne přichází na WhatsApp očekávaná zpráva. Zítra se kvůli počasí také nelétá. Moje hlavní cestovatelská rada tedy zní: Pokud budete chtít navštívit Kappadokii hlavně kvůli balónovému létání, vyhraďte si zvlášť na jaře na pobyt zde více dní, ideálně alespoň týden. Nudit se tady určitě nebudete, protože kromě objevování krás skalních měst, ať už pěšky, v autech, na čtyřkolkách, koních nebo velbloudech, se v okolí dá věnovat i zimním sportům.
Výkyvy počasí tady mohou být na jaře opravdu extrémní, což jsem poznal na vlastní kůži. V neděli teploty v Kappadokii atakovaly třicet stupňů, v pondělí bylo ještě přes dvacet, v úterý kolem patnácti a ve středu ráno byly dva stupně s předpovědí na čtvrtek, kdy měla rtuť teploměru klesnout hluboko pod nulu a napadnout dvacet centimetrů sněhu. Z léta přes jaro do tuhé zimy během pěti dní. Moje další rada tedy zní: Vezměte si s sebou více oblečení – kromě kraťasů, triček a mikin i zimní bundu, svetr, rukavice a kulicha.
Loučím se s Kappadokií trochu smutný, že jsem si nezopakoval nádherný balónový zážitek, ale zároveň naplněný ze zážitků za volantem terénního picku-pu a objevování těch nejkrásnějších skalních scenérií, které ale bohužel až příliš často kazí hromady odpadků.
Dalším nepříjemným zážitkem jsou ceny jídla a pití na letišti v Istanbulu. Pivo za sedmnáct eur, kola za šest a půl a pizza za třicet, to je extrém, který kontrastuje s lidovými cenami v běžných obchodech – a to i v turisticky profláknutých městech v Kappadokii. Jen ale v období ramadánu nepočítejte s tím, že tu mimo drahé hotely s extrémně drahým alkoholem pivo nebo víno koupíte. A to i přesto, že jste v kraji vinic, kde umí skvostné červené a růžové víno.
Podrobnosti o nové Toyotě Hilux najdete v samostatném článku u kolegů z Autosalonu.
Zdroj: autorský text
Datová simka za babku
Pokud často cestujete mimo EU, pořiďte si telefon, do kterého je možné nahrávat eSIMky. Ušetříte spoustu peněz. Do Turecka jsem si koupil přes eSIM.sm datovou SIMku se 3 GB dat platnou 10 dní a přišla mě na 5,20 eur. Platit lze kartou, během několika minut máte SIMku nahranou v mobilu a připravenou ke spuštění. V Turecku fungovala skvěle, mnohem lépe a rychleji než třeba hotelové wifiny nebo wifi na letištích. Stránek a aplikací, přes které si můžete pořizovat datové SIM karty je přitom spousta – například Airalo, nebo i Revolut umožňující i spoustu dalších finančních služeb. Existují i eSIM pro více zemí v dané lokalitě, nebo dokonce globální. Vždy se vyplatí mnohem více, než kupovat a složitě instalovat fyzickou SIM kartu, nebo si aktivovat balíčky dat u českých operátorů. Datová si SIMka přitom úplně stačí, protože poslouží nejen na fungování internetu a textování, ale i na volání přes WhatsApp (kvalita byla výborná) nebo messenger.