Na výletě ve Francii: Dijon není jen hořčice a kousek odtud navíc najdete Sochu svobody

Město Dijon je pro nás známé především jako místo, odkud pochází dijonská hořčice. Nabízí toho ale mnohem více. Hořčice je samozřejmě všudypřítomná a ve všech obchodech mají nespočet druhů, o kterých jsme neměli ani tušení. Nebudete vědět, kterou si vybrat dřív.

Auto včetně větších obytných vozů je možné zaparkovat na ulici Cr Général de Gaulle. Ulice je velmi dlouhá a nabízí podélné parkování, kde se bez problémů vejde i velký obytňák a místa je tu všude dost. Do centra je to pak jen pár minut pěšky. 

Odtud vstoupíte bránou Pylônes portes des Allées du Parc na náměstí prezidenta Wilsona s velkou fontánou a parkem. Po pár minutách dojdete na divadelní náměstí Place du Théâtre, kde se vpravo nachází nádherná budova veřejné knihovny a za ní malé muzeum Rude, které přišlo vhod nejen kvůli příjemnému klima uvnitř. Vstupné je sem zdarma a kromě úterý a některých svátků je otevřeno denně.

Hned vedle muzea se nachází tradičně bohatě zdobený nádherný katolický kostel. Většina kostelů ve všech zemích má vstup vždy zdarma a veřejnosti jsou volně přístupné. Jejich interiéry často vyrazí dech svou bohatě zdobenou fasádou a mě fascinují především stropy těchto svatostánků.

Odtud dojdete zpět přes divadelní náměstí na Liberation Square, kde stojí palác, který ukrývá historii Francie a Burgundska z doby renesance a středověku Palais des Ducs et des États de Bourgogne. Vstupné je opět zdarma a tradiční zavírací den je úterý. Proto si návštěvu Dijon naplánujte na jiný den. Byla by škoda místní památky nevidět zevnitř.

Z druhé strany paláce se nachází turistické centrum. V tu chvíli se nacházíte na náměstí Notre Dame, kde o pár kroků dál stojí další skvostný gotický katolický kostel Notre-Dame z 13. století, který je zcela jistě dominantou města. Netradiční je hlavní průčelí bez vnějších opěráků.

Za tímto kostelem se nachází originální a naprosto famózní prodejna dijonské hořčice značky Edmond Fallot. Za 10 € se můžete dozvědět vše o historii a výrobě hořčice včetně ochutnávky. Návštěvu je ovšem nutné si předem rezervovat. Ale i samotná návštěva obchodu vás dostane a nebudete vědět, které příchutě si odnést.

Následně se vydejte ulicí Rue Musette kolem historické budovy pošty na Place Grangier přes vítězný oblouk na Place Darcy do parku Darcy. Tady si můžete odpočinout v uměleckém prostředí místních. Případně dalším místem k odpočinku jsou klidnější zahrady Jardin de L` Arguebuse vedle hlavního nádraží. Součástí je botanická zahrada, kde můžete porovnat jednotlivé odrůdy vinné révy pěstované ve Francii. A nejen to.

Vše je perfektně popsané. Po krátkém odpočinku jsem se odtud vydala na Place St. Benigne k návštěvě další neméně zajímavé katedrály Saint-Bénigne z počátku 14. století.

Poslední zastávkou byla budova městského soudu. Není to sice veřejně přístupná budova, jedná se ale o hezkou stavbu a měla jsem ji vpodstatě cestou. Procházka Dijonem čítala nějakých 12 poměrně náročných kilometrů vzhledem k docela vysokým teplotám. Pokud si budete chtít cestu trochu ulehčit, pak další příjemnou službou, kterou toto město nabízí zdarma, je shuttle bus. Označený je červeným logem CITY.

Ten vás přiblíží po nejzajímavějších místech a jezdí zhruba každých 20 minut. Jezdí ale s francouzskou dochvilností, takže ne vždy se ho včas dočkáte a člověk někdy musí být trpělivý. Také je potřeba na řidiče mávnout. Na zastávkách normálně nezastavuje.

Dijonu věnujte dostatek času, zaslouží si ho a věřte, že budete nadšeni.

Jen krátká zajížďka z trasy z Dijonu zpět do ČR může nabídnout třeba zajímavé městečko Colmar. To leží v Alsasku nedaleko Rýna a hranic s Německem. Teprve poslední roky se dostává do povědomí turistů. Přitom se jedná o město hned několika zajímavostí.

Začíná zde slavná 170 km dlouhá cyklistická vinařská stezka. Oblast je vinařsky velmi dobře známá a alsaská především bílá vína jsou velmi vysoce hodnocena. Město je také nazýváno malými Benátkami díky kanálům linoucím se mezi hrázděnými domky v pastelových barvách.

O francouzské gastronomii není třeba mluvit. Jedním z nejkrásnějších domů je Maison Pfister na rohu ulic Rue Mecière a des Marchands z roku 1537. Město je ale také rodištěm Frédérica Augusta Bartholdiho. Že nevíte, o koho se jedná? Ale víte.

Jde o autora Sochy svobody v New Yorku, což je zde patrné hned při příjezdu do města od severu po D83. Na kruhovém objezdu zde totiž najdete její 12 metrů vysokou repliku, která byla postavena v roce 2004 při 100. výročí jeho úmrtí.

O pár kilometrů dál pak stojí středověký hrad Château du Haut-Hoenigsbourg. Tyčí se na kopci nad vesnicí Orschwiller. Postaven je z červeného pískovce a je velmi oblíbeným místem turistů. Kromě rozsáhlé sbírky středověkých zbraní a jeho majestátní architektury mě nadchl tím, že jako jeden z mála zahraničních památek nabízí audioprůvodce i v češtině.

Pokud se po této trase vydáte i dál, pak máte cestou překrásné město Štrasburk. Město jsem osobně navštívila již v minulosti. Zajímavá místa a pamětihodnosti by vydaly na celý samostatný článek, tak alespoň pár tipů ve fotogalerii. Dominantou je bezesporu Katedrála Notre-Dame. Časově je návštěva na dalších několik hodin.

Zdroj: autorský text