Existuje spousta míst, o kterých se říká, že je musíte vidět. Třeba Kanada nebo Machu Picchu. Ale taková místa jsou nejen nedosažitelná, ale pro někoho také zbytečná. Protože proč jezdit daleko, když občas ty nejkrásnější kouty světa bývají u nás?
Doporučím vám tedy Kanadu, ale rozuměj, tu českou a blíž. Česká Kanada je přírodní park s nádhernými rybníky, lesy a místy, které je potřeba navštívit a vidět. Zdá se mi trochu zapomenutá oproti jiným overturistickým místům v České republice, a přesto má co nabídnout. A pro děti je to učiněný ráj! Kde dětem vysvětlíte, kdo je to Grázl? No ideálně v České Kanadě a nebojte, není to jen hanlivé označení. Navíc Českou Kanadou prochází mnoho cyklostezek, a pokud patříte mezi vášnivé cyklisty, tak kolo rozhodně nezapomeňte doma.
Na kolejích! Rozhodně tam! A ne na ledajakých. Jindřichohradecká úzkokolejka patří mezi technické pamětihodnosti a výhledy z ní jsou přímo božské. Po přerušení provozu se od srpna 2024 znovu rozjela na trati z Nové Bystřice do Hůrky a zpět. Zážitek vás bude bavit, trvá zhruba 90 minut i s přestávkou na občerstvení.
Děti si pohrají na hřišti, zabaví se ve vagónu a strojvůdce je (pokud jsou hodné a milé) nechá nakouknout i do své kabiny. Vybrat si můžete z jízd jak parní, tak dieselovou mašinou. A rozhodně to stojí za to. Cesta vede nejen krásnou přírodou, ale také kolem známého kempu Osika. Lístky kupte raději online, zvláště na parní jízdy.
Pro nadšence doporučujeme ubytování přímo v nádražních budovách Jindřichohradecké úzkokolejky. My jsme toho využili a zážitek to tedy rozhodně je. A pokud si budete chtít svůj zážitek z úzkokolejky prodloužit, můžete navštívit zastávku Kaproun, známou díky Járu Cimrmanovi, kde má i ukrytou svou slavnou sochu. Touto stanicí bohužel momentálně úzkokolejka neprojíždí. Ale třeba v roce 2025 bude překvapení, kdo ví!
Když už jsme v Nové Bystřici, zůstaňme tam. Po ránu doporučujeme náměstí a jeho kavárny a místní pekárnu. Pokud se chcete probudit do lahodných chutí, jeďte tam. Vůně teplé kávy nebo čaje a čerstvě upečeného pečiva je přímo lahodná. Určitě také navštivte turistické informační centrum. Děti si za razítka z různých turistických míst mohou vysoutěžit i malou drobnost. Tím je můžete navnadit i na delší cesty a nebude vás to stát tolik sil.
A jsme u Grázla! Tedy abych byla přesná, u Johanna Georga Grasela. V okolí Nové Bystřice najdete několik jeho naučných stezek a poznáte tak nádhernou přírodu v pohraničí. A přímo v Nové Bystřici najdete malé, volně přístupné vězení. Když k tomu přidáte tajuplný příběh tohoto známého lupiče, děti budou nadšené. A co to povídám, nejen děti!
No a posledním bodem, co v Nové Bystřici nevynechat, je muzeum veteránů se sbírkou amerických automobilů a pivovar hned vedle muzea, alespoň na oběd a malé pivo k tomu.
Milujete historii, výhledy a procházky? Pak si do svého seznamu připište hrad Landštejn. Tato významná románská památka má nejen úžasný výhled, ale nabídne vám také velmi pěknou prohlídku svého „interiéru“. Ano, je to zřícenina hradu, ale i tak se tu můžete pokochat expozicí dějinami hradu, projít si nádvoří, nahlédnout do všech skrytých koutů, nebo vystoupat na věž. Když budete mít štěstí, tak si i zastřílíte z luku jako hradní pán. A v létě se tu konají Landštejnské slavnosti, tak proč nespojit příjemné s užitečným?
Chcete se bát? Nebo alespoň vy, co máte strach z úzkých tmavých míst? Rozhodně jeďte do Slavonic. Místní podzemí je důkazem toho, že když chcete, narvete se do tak strašně malého prostoru a projdete tak úzkými tunely, kanály a štolami, až vám z toho bude úzko. Věřte nebo ne, vyděsí vás už jen to, že vám u vstupu ukážou, jak úzké prostory to opravdu jsou.
Navíc ve Slavonickém podzemí je tma a voda (potřebujete holínky, které vám mohou zapůjčit). Pro děti to tedy moc není, pustí tam jen ty starší a odvážné, ale pokud máte chuť, můžete to zkusit na vlastní nebezpečí. A kdo nechce pokoušet svůj osud ve stísněném prostoru, ať vystoupá na věž místního kostela a podívá se na krásné měšťanské domy z vrchu. Je to opravdu okouzlující pohled. A propos, nezapomeňte ochutnat zmrzlinu na náměstí.
Ukázat dětem, ale nejenom jim, historii je základ. A zažít si něco zajímavého, tak trochu bojového a skoro na vlastní kůži, to vám může nabídnout Pevnostní areál Slavonice. Jen pozor, v blízkosti otevřených bunkrů, kam můžete nahlédnout dovnitř, je zákaz focení. Ale jinde si foťte, jak chcete.
My jsme měli to štěstí a navštívili jsme s průvodcem (který na nás čekal v bunkru) 3 vybavené a vyzbrojené bunkry. Výklad byl zajímavý a poučný, zvlášť pro nás dospělé. Pro děti bylo zajímavé pozorovat periskopem umístěným v bunkru, co se děje venku. Po okolí vás pak provede naučná stezka s informačními tabulemi.
Česká Kanada je plná nejen přírody, ale také mnoha skalních útvarů a jedním z nejznámějších a u dětí nejoblíbenějších je Ďáblova prdel. Když už k ní zamíříte, nevynechejte ani rozhlednu U Jakuba, ta má také co nabídnout. A pokud nefandíte přisprostlým názvům, zajeďte se podívat třeba na Kamenný stůl, to už zní líp, že jo?
Obluda! A další! Obludiště, to je bludiště, kam se vyplatí vzít si s sebou vodu a svačinu. V jeho útrobách se bez mapy snadno ztratíte a za chvíli se na sluníčku potíte a modlíte se, aby byl konec. Ale zážitek to teda je! Navíc tu mají kuličkovou dráhu (kuličky zakoupíte přímo v areálu). A také vor, na kterém se můžete svézt.
Hřiště je ve stínu a s vodními prvky. Je tu velký prostor pro relaxaci na lehátkách (to ocení především unavený rodič z bludiště), anebo koutek s občerstvením (ocení všichni, kdo z bludiště vůbec vylezli). A hlavně, narazíte tu na obludy, všude. A bude vás to bavit.
O kousek dál je Zoo Na Hrádečku. Krásně upravená zoo s mnoha zvířaty, koutkem k odpočinku, hřišti a občerstvením. Pokud zamíříte do Jindřichova Hradce, který byste neměli rozhodně vynechat, navštivte státní hrad a zámek. Nejen, že je třetí největší v České republice, ale má také zajímavé okruhy (jeden speciální pro děti) a navštívíte i tajemnou černou kuchyni, kde podle pověsti vařila Bílá paní.
A takových krásných a tajemných míst jsou v České Kanadě spousty. Ač jsme tu byli, přijedeme zase a zase a zase. Takže na viděnou Kanado!
Zdroj: autorský text
