Napříč Řeckem obytňákem. Prázdné pláže, karety a delfíni, to je ta pravá svoboda cestování

Naším prvním dobrodružstvím v Řecku byla plavba za delfíny a karetami. Využili jsme služeb společnosti Amvrakikos Cruises, kterou můžeme všem doporučit. Byl to skvělý zážitek, během kterého jsme slyšeli hromadu informací o delfínech a navíc jsme jich i spoustu viděli. Výlet včetně občerstvení a zastávky na koupání doporučujeme rezervovat předem.

Pokračovali jsme na Peloponés, kam se dá z pevniny dostat mostem nebo trajektem. Doporučujeme trajekt, který je zábavnější a cena poloviční. Podél Peloponésu je spousta dlouhých a krásných pláží bez davů turistů, kde si můžete vychutnat svobodu tohoto způsobu cestování. Na plážích najdete spoustu označených želvích hnízd, a když budete mít štěstí, u břehu uvidíte plavat karety.

Nevynechali jsme ani Olympii, kterou doporučujeme navštívit hned po ránu. Vyhnete se tak nájezdu autobusů s turisty a velkému vedru. Samotné místo jsou již spíše hroudy kamenů, ale i přesto bych návštěvu doporučil, a to včetně slavného původního stadionu. V ceně vstupenky je i muzeum. Zastavili jsme se i na Fotrem proslavené Voidokilia Beach, kam jsme dorazili až pozdě odpoledne a i díky tomu nebyla přeplněna. Překvapilo nás velmi mělké a teplé moře. Za výstup stojí i blízká skála, ze které je nezapomenutelný výhled na krásu tohoto místa. Pokračovali jsme do Sparty, malebného městečka plného historie. Za sochou Sparťana jsou archeologická naleziště původního osídlení a v centru na náměstí plno kavárniček.  

Cestu do Atén jsme naplánovali na večerní čas a díky aplikaci Park4night jsme zaparkovali u stanice metra Anthoupoli. Brzy ráno jsme vyrazili na metro a pokračovali do stanice Acropoli, blízko které se nachází druhý vchod pod Akropolí. Dorazili jsme deset minut před otevřením pokladen a před vstupem byla už třicetimetrová fronta návštěvníků. Nefungovala data na mobilu, proto jsme se vydali do fronty na lístky, kde před námi bylo pět lidí. 

Po zakoupení lístků jsme se nenápadně vetřeli před celou frontu a do deseti minut po otevření jsme již šlapali kopec k Parthenónu. Před půl devátou už nahoře nebylo k hnutí. Místo nás zklamalo stavebním ruchem a všudypřítomným lešením. Prošli jsme okolí, kochali se krásným výhledem na obrovské město a za 45 min jsme již odcházeli. Fronta před vstupem dosahovala 300 metrů a my byli rádi, že jsme si přivstali. Město jsme si užili do sytosti a raději jsme vyrazili opět k moři.

Naší další zastávkou byla slavná vesnice Thermopyly s nenápadným památníkem a pak už jsme pokračovali směr Soluň. Cestou jsme si užili koupání s krásným pozadím v podobě pohoří Olymp. Slunce zapadající za téměř 3000 metrů vysoké pohoří vytvořilo krásnou scenérii. Výstup na Olymp je nevhodný pro menší děti, proto jsme ho v plánu neměli. Pokračovali jsme do solných lázní ve městě Pydna. Lázně jsou trochu divoké, ale volně přístupné a za zastávku stojí. Pak už jsme dorazili do Soluně, která pro nás byla zklamáním. Tvořilo ji jedno náměstí a k vidění toho moc nebylo. 

Návštěvu Řecka můžeme i přes dlouhou cestu doporučit. Uchvátily nás nádherné, čisté a téměř prázdné pláže, které člověk v dojezdové vzdálenosti autem jen těžko najde. Vysoké hory vytvářejí nádherný kontrast k okolnímu moři a průjezd mezi sady olivovníků je opravdovým zážitkem. Naše cesta pokračovala do Bulharska, ale o tom zase někdy příště.