O jezeře Niesłysz jsem až donedávna vůbec nevěděl. Ačkoliv se v poslední době o Polsku v souvislosti s jezery hodně mluví, všechny uchvátily takzvané „polské Maledivy“. Tohle místo je ale někde úplně jinde. Když se mne někdo ptal, kde že jsme byli, říkal jsem, že tak zhruba v půlce cesty mezi Poznaní a Berlínem.
Rodiče tohle místo navštívili před rokem. A protože nám naše několikaměsíční radost v létě tak úplně neumožňovala vyrazit na třeba třítýdenní cestu někam na Sardinii, hledali jsme alternativu. Zásadou číslo jedna je velká voda, kde se dá jezdit na surfu. Zároveň jsme chtěli také nějaké zázemí a přece jen lokalitu, která nebude úplně daleko.
Takže jsme využili zkušeností rodičů a na jejich doporučení jsme se vypravili právě k tomuto polskému jezeru. Rodiče jeli mimochodem také. Však to někteří možná znáte. Co rozhodně nesmíte při cestě s malým dítětem na dovolenou zapomenout? Babičku!
Z Prahy to je k jezeru (polsky se jmenuje Jezioro Niesłysz a čte se myslím jako „njeslyš“) necelých 400 km. Záleží, kudy přesně pojedete. Cestou tam jsme jeli nejkratší trasou přes Liberec, ale to bylo trochu otravné. Mnohem lepší je trasa přes Hradec, po D11 až do Jaroměře, pak přetrpět pár desítek kilometrů na okreskách a následně po z brusu nové dálnici číslo 3 do Świebodzinu. V našem případě jsme pak jeli do Niesulic, kde jsme měli pronajatý domek kousek od jezera.
Cesta s naším prckem samozřejmě čtyři hodiny netrvala, protože bylo nutné stavět trochu častěji a občas zastavit i v místech, kde nebylo vůbec nic. To mi připomnělo, jak skvělé jsou naftové dodávky s obrovským dojezdem, kam naházíte úplně všechno a pak 1000 km nemusíte tankování řešit. Elektromobily mají ještě hodně co dohánět, ale o tom jsem napsal samostatný článek ke kolegům na Autosalon.
Naší cestovní dodávkou byl i v tomto případě Renault Trafic, který má redakce Fotr na tripu na dlouhodobý test. A já mám tohle auto s každým větším výletem čím dál radši.
Pro úplnost, v nadcházejících letech by měla být cesta k jezeru Niesłysz čím dál snazší, protože se aktuálně konečně začal stavět úsek D11 z Trutnova na hranice a příští rok se začne stavět z Jaroměře do Trutnova. Až třeba za čtyři roky pojedeme do Niesulic znovu, měli bychom v Praze najet na dálnici a za pár hodin pohodlné jízdy sjíždět kousek od jezera.
V Niesulicích toho vlastně nic moc není. Je to rekreační oblast, kde jsou hlavně chaty různých velikostí. Blíž k jezeru jsou spíše starší domy, za hlavní silnicí jsou novostavby. Co jsem tak zaslechl, tak dříve se zde údajně rekreovali polští pohlaváři. Hned u Niesulic je menší přístaviště a nepříliš velká pláž.
Když jsme sem přijeli, trochu jsem se zděsil množství aut zaparkovaných už na příjezdové hlavní silnici a množství lidí na pláži. Žádný další den našeho srpnového desetidenního pobytu už tu ale tolik lidí nebylo. Další možností na koupání je velké molo, které na mapě najdete jako Plaża "Policyjna" Niesulice nebo Plaża KORMORAN Niesulice. Na tu jsme ale nedošli, protože s kočárem se pohodlně dá dojet jen k té policejní.
Koupání tu je vynikající pro děti, ať už přímo v Niesulicích, nebo na velkém molu u „policejní“ pláže. Ve vodě jsou bójemi vymezené různé hloubky včetně míst připomínajících spíše brouzdaliště. Až sem pojedeme příště, bereme samozřejmě bábovičky a stavět se tu v písku bude ve velkém.
Naprostou většinu břehů jezera ovšem lemuje husté rákosí a vzhledem k velikosti jezera je tu vlastně snadno dostupných míst na koupání relativně málo. Pokud si ale půjčíte kánoi nebo se vypravíte na druhý břeh na šlapadle či paddleboardu, snadno najdete nějakou díru v rákosí nebo nějaké zákoutí, kde naopak budete mít absolutní klid.
A nemělo by zapadnout, že voda v jezeře je opravdu nádherná. Když se to tady správně vyfotí, výsledek vypadá jak někde na Sardinii.
Kdyby náhodou někoho zajímalo, jak se zde surfuje, tak mám stručné hodnocení: dá se to. Tohle jezero určitě není místem, kam primárně vyrazíte, abyste si dobře zajezdili, ale když už se tu vyskytnete, tak se dá pojezdit celkem fajn. Nejvíc lidí startovalo z pláže Kormoran, kde je zřejmě i nějaký klub, jenže šířka jezera je v tom místě docela malá. Já jsem startoval z pláže v Niesulicích, což při západní větru umožní jezdit na vzdálenost skoro jednoho kilometru. Během našeho desetidenního pobytu jsem toho najezdil docela dost, ale chce to větší plachty. Nejvíce jsem během pobytu jezdil já s jedenáctkou a kolega na foilu a nejlépe se jezdilo na severozápadní vítr. Dva dny foukal i jihozápad, ale ten byl příšerně poryvový. Dobré to tu bude také pro začátečníky, protože k žádnému břehu to není vyloženě daleko.
Vzhledem k tomu, že jsme tu byli s hodně malým děckem, tak na úplně velké výlety po okolí tentokrát nedošlo. Jezioro Niesłysz ale nabízí docela hodně možností i těm, kteří nikam jezdit nechtějí.
Půjčit si můžete už zmíněný kajak, což nás na hodinu stálo necelých 120 Kč. Kromě projížďky přímo po jezeře je pěkná projížďka po kanálu vedoucímu k obci Ołobok. Je plný leknínů a pokud někdo nehuláká na přilehlé cyklostezce, je zde i příjemný klid. Tuhle trasu jsme absolvovali jak na loďce, tak pěšky s kočárem. Je to příjemná procházka v lese podél vody, takže tu je i během letních dnů chládek.
Kanál i tahle procházka končí u vojenského bunkru, který kanál přehradil. Pravidelní čtenáři určitě ví, že Fotr na tripu teď jede evropskou cestu po strašidelných a děsivých místech no a tohle by do jeho příběhu zapadalo ideálně. Dnes tu sice vidíte starý bunkr, klidnou říčku a dřevěný původní most, fakticky to celé ale sloužilo jako zbraň.
Jak nám vyprávěl Darek, majitel domku, kde jsme bydleli, během války byl bunkr maskovaný stodolou. Někde na internetu se píše o maskování ve stylu „vodárny“, ale to není podstatné. Prostě nad bunkrem stála nějaká bouda, aby nebyl vidět. Plán byl každopádně takový, že v případě potřeby se tahle hráz otevře a tím se jezero vypustí o 1,5 až 2 m, což mělo způsobit velké záplavy dále po proudu řeky. Naštěstí k tomu nikdy nedošlo.
Fakticky tedy šlo o vojenské zařízení, které bylo kryto dalším zařízením umístěným v nedalekém lesíku s označením Pz W 657. U obce Ołobok jsou pak další dva podobné válečné dřevěné mosty, přes které se pořád běžně jezdí a v celém okolí je mnoho dalších bunkrů. Půl hodiny cesty z Niesulic je muzeum Międzyrzecki Rejon Umocniony, kde je 30 km různých podzemních chodeb. Jejich prohlídkou strávíte celé hodiny.
Na doporučení rodičů jsme se ubytovali v domku v Niesulicích, který pronajímá Darek. Vejde se do něj až osm lidí, má veškeré vybavení, je takový pěkně útulně původní a stojí nějakých 1800 Kč na noc. Jako bonus člověk dostane hromadu pečiva z místní pekárny, na uvítanou chleba se solí a spoustu informací o okolí, o které se Darek rád podělí. Pár fotek z tohoto ubytování najdete v galerii.
Dobrým výletem v kombinaci s nákupem ve větším supermarketu je obří socha Krista Krále ve městě Świebodzin. Je to něco na způsob takového polského Ria, jen ten kopec není moc velký a výhled do okolí také úplně nenadchne. Z jedné strany je dálnice a z druhé město.
Samotná socha je vysoká 33 m, váží 440 tun a je dokonce vyšší než ta v Riu. Je to docela působivá podívaná, ať už jste přímo pod ní, nebo zrovna projíždíte po nedaleké dálnici. Okolí samotného jezera je celkem rovné, takže se tu jezdí dobře na kole, což může být další způsob, jak se tady zabavit. Vyžehlené cyklostezky ale spíše nečekejte.
Přímo kolem jezera jsou pak ještě další atrakce, některé jsou spojené i s dávnou historií. Na zdejším ostrově se dokonce našly zbytky nejstaršího dřevěného mostu v Polsku. A k jezeru se váže i strašidelná pověst o hodném rytíři, který kdysi dávno chtěl přenocovat v nějakém zdejším hradu, ale celé se to poněkud zvrtlo.
Zlý hradní pán totiž rytíře šoupnul do vězení s tím, že za jeho vykoupení dostane velké peníze a pak opustí tuhle zapadlou díru kdesi v lesích a vrátí se do Německa k Rýnu.
Jenže jeho dcera se do uvězněného rytíře zamilovala, jednou takhle v noci mu pomohla utéci a pak spolu prchali před hradním pánem a jeho nohsledy přes jezero. Zlí lidé je ale dohnali, když tu náhle z nebe přišel hrozný blesk, všechny zlé lidi potopil a vše dobře dopadlo. Od té doby se prý na jinak klidném jezeře objevuje temná skvrna a z vody vylézá ruka držící kus závoje.
Víte co, něco pravdy na tom je. Jednoho dne předpověď větru hlásila poměrně silný jihozápadní vítr. Vypravil jsem se tedy na vodu na prkno a bylo to přesně tak, jak říká ta pověst. Na klidném jezeře se občas objevila temná skvrna. Jen tu ruku jsem neviděl. Nebyla to ale žádná záhada, byl to jen strašně poryvový vítr.
Jezero Niesłysz je opravdu pěkné místo, hlavně pokud hledáte něco relativně blízko, kde nebudete potkávat davy Čechů a kde si na své přijdou především děti koupající se od rána do večera ve vodě. Takhle od pohledu se zdá, že sem jezdí hlavně místní a že jezero funguje spíše jako lokální místo rekreace. Je to takové Máchovo jezero, které má desetkrát hezčí vodu a je mnohem méně profláknuté.
Ceny tu jsou příznivé, na pláži koupíte vafle, pivo, zmrzlinu nebo hranolky, pokud nepotřebujete luxus, tak vám nic chybět nebude. A západy nad jezerem jsou také parádní.
Popravdě, líbilo se nám tady tak moc, že jsem přemýšlel, jestli vůbec o tomhle místě chci něco psát a zvyšovat povědomí o něm. Ale tak co bychom pro čtenáře Fotra na tripu neudělali.
Zdroj: autorský text
