Česko obnovuje Československou námořní plavbu. Dotované české lodě začnou jezdit po Jadranu od léta
- Československá námořní plavba vznikla jako samostatný podnik 1. dubna 1959. Proto bylo oznámení o znovuobnovení této společnosti naplánováno právě na 1. dubna.
- Jde o výsledek spolupráce českého státu a společnosti Jadrolinija, která Česku zapůjčí některé své trajekty. Projektu se účastní i Slovensko.
- Dotované plavby pro české občany odstartují už od letošního léta.
- Ceny budou víceméně symbolické. Cena lístku pro auto do pěti metrů délky a dva cestující má být na trase Zadar - Split 500 Kč, trasa Zadar - Dubrovník bude za 1000 Kč.
- Česká vláda tímto krokem chce usnadnit a zlevnit cestování českým občanům v době dovolených. Později k trajektům přibydou i menší osobní lodě a v plánu jsou i plavby z Chorvatska do Itálie.
Ačkoliv je naše republika uprostřed Evropy a moře nemá, svého času úspěšně provozovala flotilu námořních plavidel. Společnost Československá námořní plavba vznikla coby samostatný podnik 1. dubna 1959 a fungovala až do poloviny 90. let, kdy byla privatizována, lodě byly rozprodány a společnost tím zanikla. Dnes, 67 let po založení, se Československá námořní plavba vrací na scénu. Český stát tuto společnost obnovuje i pod původním názvem. Jde o spolupráci Česka se společností Jadrolinija a v menší míře se na projektu podílí i Slovensko.
Dotované lodě už od léta, nejprve trajekty
Projekt má za cíl vylepšit cestování českým občanům v době letních dovolených. Obnovená Československá námořní plavba (i s původním logem) bude fungovat na Jadranu, který je každoročně nejčastějším letním cílem českých dovolenkářů. První lodě pod vlajkou ČNP vyrazí z přístavů už začátkem června.
V rámci spolupráce se společností Jadrolinija dostane Česko zapůjčené tři trajekty. Ty budou jezdit na trase Zadar - Split, Zadar - Dubrovník a třetí spoj pojede po ostrovech Dalmácie (Split - Brač - Hvar - Korčula - Pelješac - Dubrovník). Pro české lidi budou trajekty dotované.
Standardní cena pro auto do pěti metrů a do dvou metrů výšky plus dva dospělé cestující má být na trase Zadar - Split jen 500 Kč, lístek ze Zadaru do Dubrovníku vyjde ve stejné konfiguraci na tisíc korun. Zvýhodněné ceny budou k dispozici také pro slovenské občany, protože se na projektu podílí v menší míře i slovenský stát. Trajekty ČNP ale budou moci využít i jiní cestující, ovšem za standardní ceny.
V roce 2027 spojů ještě více přibyde
Pro letošní rok jde zatím o pilotní fázi projektu. Pokud se Československá námořní plavba osvědčí, v další sezoně mají být k trajektům přidány i osobní lodě. Počítá se také s tím, že od roku 2027 lodě ČNP začnou brázdit vody mezi Chorvatskem a Itálií.
Cílem projektu dotovaného ze státního rozpočtu je nabídnout možnost levného námořního cestování především pro české občany, ale díky tomu, že spoje budou moci využít i jiní cestující za standardní ceny, by celý projekt údajně neměl být ztrátový. České ministerstvo financí na financování projektu použije peníze, které aktuálně díky vysokým cenám nafty vybírá navíc na DPH.
Zdroj: Autorský text a jeho čirá fantazie. Československá námořní plavba pochopitelně nevznikne, nebo alespoň doufáme v to, že to nikoho nenapadne. Článek je jen aprílová připomínka faktu, že ČNP opravdu vznikla na apríla a žert to tenkrát nebyl.
Československá námořní plavba: Historie
Československá námořní plavba vznikla 1. dubna 1959 a navázala na starší československé ambice mít vlastní lodě i přes to, že země nemá moře. Postupně byla vybudována flotila desítek obchodních lodí a ve své době patřila mezi nejvýznamnější námořní rejdařství vnitrozemských států. Celkem pod československou vlajkou plulo 44 lodí.
Podnik přinášel státu devizy a měl nejen obchodní, ale i politický význam. Některé lodě byly pořízeny i v souvislosti s tehdejší spoluprací s Čínou, která nemohla v běžném režimu provozovat vlastní námořní dopravu; část plavidel pak později převzala zpět. Příkladem byla tankerová loď Ostrava, která byla pořízena za čínské peníze a v polovině 60. let ji Čína převzala.
Po roce 1989 začal útlum. V 90. letech přišla privatizace, rozprodej lodí a postupný konec celé flotily. Československá námořní plavba tak zůstala spíš pozoruhodnou připomínkou doby, kdy i stát bez moře provozoval vlastní obchodní lodě na světových oceánech. Dnes je obnovení takového podniku jen veselý aprílový žert, přestože v současné situaci lze u některých politiků možné očekávat opravdu jakýkoliv nápad, včetně obnovení Československé námořní plavby.