Korejský deník: Lanovkou nad mořem, bambusový les, nudlová ulice, dieselová párovka, vodní autobus
Dorazili jsme do blízkosti Soulu, respektive jsme se usídlili kousek od letiště. Naše ubytování je přátelské k našemu čtyřnohém společníkovi, což bylo klíčové pro výběr. Nicméně jsme narazili na drobný problém - naše sousedka, která se zdá být neustále na pozoru, je překvapivě vždy připravena v momentě, kdy opouštíme byt. Představa klidného bydlení, kde nás nikdo nebude obtěžovat, se rychle rozplynula, když jsme zjistili, že máme stálého pozorovatele přímo u dveří.
Důvodem našeho pobytu těsně u hlavního města je mimo jiné i natáčení na letišti. Bydlení přímo v Soulu by pro nás znamenalo dlouhé cestování tam i zpět, a proto jsme si vybrali tuto strategickou polohu. Nejenže nám umožňuje efektivní přístup k letišti, ale také poskytuje ideální prostředí pro venčení našeho pejska. Je tu kolem hodně zeleně a pobřeží. A přestože nás místní sousedka trochu překvapila svou neustálou přítomností, musíme uznat, že zdejší lokalita nám velmi vyhovuje.
Závěrečná etapa naší dobrodružné cesty nám neuvěřitelně rychle utekla. Nyní nás čekají poslední úkoly - vrácení auta po jeho odstrojení. Auto musíme odvézt zpět na vedení korejského SsangYongu (nebo chcete-li nově KGM), což je od nás vzdáleno přibližně 200 km. Před námi jsou ještě dva dny plné natáčení na letišti a také se setkáme v Soulu s kamarády z České republiky, kteří zde tráví 14 dní. Ačkoliv máme většinu materiálu již natočenou, zbývající čas využijeme pro zaznamenání rezervních záběrů pro případ, že by něco bylo třeba opravit nebo vylepšit.
Chceme ještě natočit posledních pár korejských specifik, jako například to, že v ubytování poskytují pouze malé ručníky namísto velkých osušek, ale zato v hojné míře. Taky jsme se rozhodli natočit scénu s „pokoutným grilováním“, což je činnost, která je v místních ubytováních zakázána. Holky hlídaly na chodbě, jestli to nesmrdí. Ty tu máš plotnu, ale nesmíš na té plotně připravovat maso kvůli zápachu. Protože oni by ti nejradši pronajali gril na balkon, aby sis to dělal na balkoně a gril ti pronajmou třeba za 500 korun na den. Ale maso na pánvičce nesmíš dělat, aby nezatuchnul apartmán. Takže každá kuchyň je olepená nápisy a zákazy ve smyslu „grilování pod pokutou“.
Mokpo: Lanovkou nad mořem a bambusový les
V Mokpo se můžete svézt jednou z nejnovějších atrakcí - lanovkou, která překonává moře a spojuje město s malým ostrovem. Od svého zprovoznění před zhruba třemi lety lanovka zaznamenala v prvních čtyřech měsících rekordní návštěvnost. Aby lanovka neomezila lodní dopravu, byl zde postaven nejvyšší železobetonový sloup vysoký 150 metrů, přes který lanovka vede s průvěsem lana dlouhým 1 km nad mořskou hladinou až na ostrov. Cesta lanovkou nabízí nádherné výhledy a při dobrém počasí se stává nezapomenutelným zážitkem.
Na ostrově, kam lanovka směřuje, byla vybudována rozhledna připomínající několik složených lodí, aby poskytla zábavu a poutavé výhledy pro návštěvníky. Ostrov je dále protkán chodníčky podél moře, což umožňuje prozkoumat jeho krásy v celé jejich rozmanitosti. Rozhlednám se budeme věnovat coby samostatnému tématu. Protože ty jsou tady na každém kroku. Když město nemá rozhlednu nebo observatoř, znamená to špatného starostu ve vedení města.
Další zastávkou na naší cestě byl bambusový les, jedno z míst, které byste v Koreji neměli minout. Tento les, umístěný na jednom z nejsevernějších míst Koreje, i přes svůj umělý původ nabízí uklidňující atmosféru a je domovem všeho bambusového - od čaje po zákusky. K lesu se váže legendární příběh o králi s oslíma ušima, jehož tajemství bylo odhaleno právě zde, v bambusovém hvozdu. Tento příběh dodává místu jedinečný rozměr. A měli tam i pandy, ale jenom umělé, samozřejmě.
Nedaleko bambusového lesa se nachází nudlová ulice dlouhá asi 250 metrů s více než 30 restauracemi nabízejícími nudlové polévky. Toto místo je populární mezi návštěvníky bambusového lesa, kteří zde hledají občerstvení a zážitek z autentické korejské kuchyně. Navzdory dešti jsme si v nudlové ulici pochutnali na vynikajících polévkách, což byl příjemný závěr našeho dobrodružství v Mokpo.
Město Mokpo je unikátní kombinací přírodních krás a lidské tvořivosti. Od vzrušující jízdy lanovkou přes moře nebo odhalení tajemství bambusového lesa až po gastronomické požitky na nudlové ulici, Mokpo skýtá nezapomenutelné zážitky.
Vlakové dobrodružství ve vesnici Gokseong Seomjin
Vesnice hostí jak staré, tak moderní vlakové nádraží, přičemž to moderní slouží pro rychlovlaky. Hlavní atrakcí však byla jízda replikou starého parního vlaku, který, jak jsme byli překvapeni, byl poháněn dieselovým motorem. I přes tuto modernizaci si vlak zachovával historický vzhled s klimatizací a velkými obrazovkami uvnitř, přičemž se pohyboval rychlostí asi 15 km/h po 10 km dlouhé trase tam a zpět. Ačkoliv cílová stanice neobsahovala žádné další atrakce kromě visutého mostu přes řeku, což byl zřejmě záměr, aby se zvýšil zájem o samotnou jízdu vlakem, celá zkušenost byla zábavná.
Ve vlakové vesnici nechybělo ani další zábavní vybavení jako ruské kolo, houpačky, přes 50 restaurací, miniaturní Eiffelova věž či šlapací vláčky. Tyto atrakce byly ideální pro ty, kdo by mohli být zklamáni replikou parního vlaku, protože nabízely bohatou zábavu opravdu pro všechny návštěvníky.
Během naší návštěvy jsme se rozhodli natočit projíždějící vlak, což nás vedlo k honičce za ním. Strojvedoucí, potěšený naší snahou zachytit vlak na kameru, nás nadšeně zdravil houkáním. Tento moment zpečetil naši nezapomenutelnou návštěvu vlakové vesnice, která se stala jak dobrodružnou, tak humornou epizodou naší cesty.
Technologické divy korejských záchodů
Během našeho pobytu v Koreji jsme se zaměřili na to, co všechno může korejský záchod nabídnout. Provedli jsme netradiční experiment, kde jsme místo běžného používání záchodu umístili do něj skleněnou mísu, která simulovala lidský zadek. Tento neobvyklý krok nám umožnil detailně natočit a demonstrovat různé funkce, které korejské záchody nabízejí, včetně automatického splachování.
Zajímavostí byl záchod s tlakovým čidlem, který automaticky rozpoznával, kdy se osoba zvedne a podle množství odpadu, které zaznamenal, zvolil odpovídající množství vody pro splachování. Některé modely dokonce nabízely různé typy ostřiku, včetně speciálního pro dětský zadek, kde vodní tryska vibrovala, aby co nejefektivněji odstranila nečistoty. Tento zážitek nám poskytl zajímavý pohled na sofistikovanost a inovativnost, kterou korejské záchody představují.
Buyeo: Od tragédie dvorních dam k pramenům
Některé zdroje uvádějí, že se jednalo až o 3000 žen. Tento čin, který se odehrál po rituálním rozloučení v buddhistickém chrámu, je pro Korejce silným příběhem o loajalitě a statečnosti, srovnatelným s japonským harakiri.
Doprava po řece v Buyeo zahrnovala jak tradiční lodě, tak moderní obojživelné autobusy, které nabízely neobvyklý zážitek z cesty z města přímo na řeku. Přestože jsem se zpočátku obávala o jejich kvalitu a plavba byla poněkud kývavá, doplavali jsme v pořádku. Zvláště pozoruhodný je buddhistický chrám, kde po tragédii prý vytryskl vodní pramen s omlazujícími účinky. Pověst praví, že jeden doušek této vody může člověka omladit o čtyři roky. Přestože jsem já i Fotr vypili několik litrů této vody, omlazení se asi teprve ukáže. Dělali jsme si legraci z našich dětí, že ať radši tuto vodu nepijí, protože nemáme s sebou kočárek.
Další den naše cesta pokračovala 350 km severněji do Jinhae, kde jsme zažili vrchol festivalu třešňových květů. Tento festival nabízel nejen krásu kvetoucích sakur, ale i mnohé jiné kulturní zážitky, od pouličního prodeje po přehlídku nejrůznějších korejských uniforem. Přestože jsme si nejprve mysleli, že jde jen o třešňové květy, zjistili jsem, že se jedná o sakury. Festival byl obohacen o leteckou show, která připomněla vojenský svátek historicky slavený v tomto městě, což dodávalo celému festivalu nevšední atmosféru.
V Jinhae se nachází také květinové třešňové nádraží, které během festivalu slouží spíše jako fotogenické místo než jako funkční zastávka, neboť korejská železnice zde umístí vlak mezi rozkvetlé třešně, což vytváří nádhernou vizuální kulisu. Toto místo, mimochodem plné kvetoucích stromů třeba i u dálnice, bylo jedním z vrcholů naší cesty po Koreji a přineslo nám nezapomenutelné zážitky.
Velikonoce na blátě
Během naší cesty jsme se opět vrátili ke getbolům, fascinujícím slaným mokřadům, které byly v roce 2021 zapsány na seznam světového dědictví UNESCO. Tyto oblasti jsou známé svým specifickým ekosystémem, domovem endemických druhů rostlin a živočichů a jsou důležité pro stěhovavé ptáky. I když jsme chtěli natočit getboly v oblasti Shinan, kde se nachází známé fialové a žluté ostrovy, čas nám to bohužel nedovolil.
Náš zájem však nebyl zaměřen na lov chobotnic a krabů, který se zde běžně koná za odlivu, ale na prožitek bahna. Sundali jsme si boty a vykročili do bahnitého dna mělkého moře, kde se brodíte po kolena v sedimentu starém miliony let. Bahno je většinou léčivé a plné života – je téměř jisté, že šlápnete na kraba, chobotnici, škebli či ústřici, které jsou zde přirozeně ukryté. Tento zážitek byl pro nás všechny, zejména pro děti, nejen zábavný, ale i velmi příjemný.
Končíme
A to je skoro vše, co jsme pro vás připravili z naší korejské cesty. Nyní nás čeká poslední etapa, během které budeme trochu dotáčet Soul a Incheon a jejich okolí. Máme připraveno ještě několik tipů na zajímavá místa, avšak vše závisí na tom, co nám dovolí čas a počasí. Čekají nás poslední dny natáčení a odevzdávání auta, a poté už letíme zpátky domů. Odlet máme naplánovaný na deset hodin ráno a v Praze bychom měli přistát v půl páté odpoledne.
Čas na této cestě letěl neuvěřitelně rychle!