Pokud se vypravíte do Rakouska a budete chtít zajet do nějakého města, je docela velká šance, že se dostanete do ekologické zóny. Rakousko má zdejší systém přitom nastaven tak, že funguje jako docela dobrá past. Jak připomíná Dekra, zóny totiž nejsou nijak označené. Proto je nutné se podívat předem, kde přesně začínají a končí.
Druhým chytákem je povinnost pořídit ekologickou plaketu pouze pro auta kategorie N. Běžné osobní vozy kategorie M tuto povinnost zatím nemají. Otázkou je, jak přesně bylo vaše auto homologováno. Není to oficiálně vlastně užitkový vůz?
Praxe homologování osobních automobilů jak aut užitkových spadajících do kategorie N se objevila v poslední době znovu na scéně. Důvodem není nic jiného než limity kolem flotilových emisí. Suzuki například stáhlo z trhu nové Jimny, nicméně později ho do prodeje vrátilo, ovšem jako dvoumístný užitkový vůz právě kategorie N.
To samé praktikoval například také Peugeot nebo Citroën u svých osobních dodávek Rifter a Berlingo. Aby bylo možné tato auta opět prodávat se spalovacími motory, oficiálně byla vyrobena s dělicí mříží, která ještě před předáním byla z auta demontována. Majitel si odvážel auto vypadající jako klasické Berlingo. Podle technického průkazu to je ale užitkový vůz.
Reálně pak samozřejmě nerozhoduje to, jak automobil vypadá, ale to, co má zasáno v technickém průkazu. Pokuty za vjetí do ekologické zóny bez příslušné plakety Rakousko stanovilo až do maximální výše 2180 eur, což je v přepočtu zhruba 55 tisíc korun. Stačí souhra nešťastných okolností a drahý průšvih je na cestě.
Rakouskou ekologickou plaketu lze koupit několika způsoby. Obvykle stojí kolem jednoho tisíce korun. Pořídit ji lze v předstihu před tím, než se do Rakouska vydáte, ale bez problémů ji můžete koupit také přímo v Rakousku, což bude rychlejší a o něco málo levnější.
Veškeré podrobnosti na téma ekologických rakouských (a také německých) známek najdete v našem dříve vydaném článku.
Zdroj: Dekra
