Kdo nechce platit drahé tankování s obsluhou, toho stihne trest. Jižanské čerpačky dělají naschvály

Cestování autem v Itálii má svá specifika. Třeba dopravní předpisy tu jsou brány řekněme spíše volně, což ale nemusí být úplně ke škodě. Právě naopak. Když si na to zvyknete, bude se vám jezdit velmi dobře. Jízda pak odsýpá a není to taková ta úmorná nuda. Specifické je ale i tankování, protože tu mají dvojí ceny. Ty standardní nižší se týkají situace, kdy si natankujete svépomocí. Jenže každá čerpačka má stojany s označením „servito“, kde vše obstará obsluha. Akorát vy za litr paliva dáte zhruba o pět korun více. 

Během našeho šestitýdenního cestování po severu Itálie a po Sardinii jsme tankovali mnohokrát a všimli jsme si zajímavého detailu. Ano, uznáváme, možná to je náhoda, možná jsme měli smůlu, ale řekněme v sedmi z deseti případů jaksi tankovací pistole u stojanu s levnějším palivem nefungovala, jak měla. Působí to jako naschvál a trest za to, že si nechcete nechat doplnit palivo od obsluhy. 

Na podobně dlouhých cestách člověk obvykle bere automaticky plnou, což znamená, že by musel delší dobu stát u hrdla nádrže a držet pistoli zmáčknutou, dokud se nádrž nenaplní. Přesně proto mají tankovací pistole aretaci, která zajistí plnění paliva, zatímco řidič může postávat někde vedle auta a pohodlně čekat, až aretace po naplnění nádrže vyskočí. 

Jenže my jsme v Itálii šest týdnů tankovali výhradně u levnějších stojanů a u nich podezřele často aretace nefungovala. Takže člověk u pistole musel stát a držet ji zmáčknutou. Asi nelze s jistotou tvrdit, že to je naschvál, ale fakt je prostě ten, že se nám tohle dělo podezřele často. A navíc jsme si toho všimli už dříve. Třeba když jsme jeli s naftovým Doblem do Turína. 

Jak jsme si řekli, možná jsme měli jen smůlu. Nakonec i v Česku se s takovou situací můžete setkat. Nicméně zdaleka ne tak často, jako právě v Itálii. Naše teorie je proto taková, že to malý naschvál je. Když si nechceš nechat natankovat od obsluhy, tak si to tam celou dobu drž sám... 

Jen pro zopakování, stojanům s označením „servito“ se vyplatí se vyhnout, protože automaticky připlácíte zhruba 5 Kč za litr. A to se pak při delší cestě může nasčítat na docela zajímavé peníze vyhozené z okna. Italové samozřejmě těží z toho, že turisté u těchto stojanů občas zastaví omylem. 

V Itálii se také často setkáte s tankovacími automaty. Tam stačí jen strčit platební kartu, na které si systém rezervuje zhruba 100 eur, aby se pak strhly finance podle reálného odběru. Pokud chcete účtenku, musíte si tuhle možnost obvykle navolit ještě před zahájením tankování. Na starších automatech se to dělá zpětně. 

K italským benzinkám se hodí ještě jedna poznámka. Často zde potkáte hodně dobré občerstvení. My jsme si během naší italské cesty právě na obyčejné benzince koupili nejlepší pizzu, jakou jsme letos v Itálii měli. V Průhonicích by si za „pravou italskou pizzu“ naúčtovali čtyři stovky, tady stála osm eur. Dobré jsou ale i jiná jídla a samozřejmě káva. 

Zdroj: autorský text