V Brdech jsme spali v bývalé vojenské nástavbě z Pragy V3S. Radiostanice nabídne romantiku a klid

Když se řekne netradiční ubytování v přírodě, většina lidí si představí maringotku, dřevěnou chatku nebo luxusní stan s postelí a vlastní koupelnou. Jenže existují i místa, která jdou trochu jinou cestou. Jedním z nich je Brdská radiostanice, kterou najdete v nabídce portálu bezKempu.cz a která se nachází pouhou půlhodinu od Prahy.

Na první pohled přitom nejde o žádnou designovou stavbu, která by se snažila zaujmout už z dálky. Základem ubytování je bývalá vojenská nástavba z legendární Pragy V3S. Majitelé jí ponechali původní charakter, avšak uvnitř vytvořili prostor, který nabídne pohodlí a v podstatě vše nutné, co potřebujete pro hezky strávený víkend, který by měl být schopný obstát celoročně.

A tak jsme to vyrazili vyzkoušet. Popadli jsme klíče od nejnovější Cupry Raval, ještě v Praze trochu dobili baterku u jedné z nabíječek ČEZ a vyrazili do Brdské radiostanice, aspoň na jednu noc, abychom okusili tamní krásy přírody a klid.

Praga V3S patří k vozidlům, která není třeba dlouze představovat. Tří­tunový nákladní automobil se stal jedním ze symbolů československé vojenské techniky a proslul především svou průchodností terénem. Tentokrát ale nejde o jízdu bahnem ani o přepravu nákladu. Z někdejší vojenské nástavby využívané jako radiostanice vzniklo místo k přespání.

A že majitelé kouzlili s malým prostorem. Uvnitř se nachází samostatná dřevěná ložnice s dvoulůžkem o šířce 140 centimetrů, takže se v noci nemačkáte na sobě ani ve dvou dospělých lidech. Další možnost přespání nabízí rozkládací sedačka v kuchyňské části, která má po rozložení délku 160 centimetrů, takže poslouží třeba dětem.

Je dobré ale počítat s tím, že jednotlivé místnosti nedělí dveře, větší pohodu tedy radiostanice nabídne spíše páru než rodině. Ve dvou jsme s vyžitím na kompaktním půdorysu neměli problém, naopak jsme byli až překvapeni tím, jak moc si dali majitelé záležet na využitelnosti v případě nepřízně počasí. Uvnitř totiž nechybí plynový vařič, takže si ráno bez problému uděláte kávu nebo čaj.

Většinou jsme se v podobných ubytováních setkali s tím, že na místě zjišťujeme, co vše nám chybí - základní suroviny jako olej, cukr, sůl nebo konvička na kávu. Majitelé objektu ale přemýšlejí za nás a vše potřebné je zde standardem, včetně základních mycích potřeb. To je velkou výhodou, protože aspoň nemusíte vozit podobné základní věci z domova nebo je ihned po příjezdu na ubytování shánět v nejbližším supermarketu.

Další výhodou, se kterou jsme se také příliš často nesetkali, je elektřina. Tu zde má na starosti ostrovní solární systém vybavený bateriemi, takže v noci si posvítíte a i nabijete všechna potřebná zařízení. My jsme tedy nabíjet nepotřebovali, ale po celém prostoru jsou chytře umístěné USB zástrčky, nechybí ale ani malá lednička. Hodilo by se akorát venkovní osvětlení, které jsme si ale zařídili za pomoci Ravalu a jeho obrysových světel.

A v neposlední řadě je nutné zmínit i topení, kterým je radiostanice vybavena. Při našem příjezdu už byla pořádně vyhřátá, nicméně před spaním jsme radši ještě pár briket přiložili, abychom měli celou noc příjemně. Přikládá se do něj zvenku a v podstatě až do rána jsme uvnitř měli teplo i přes poměrně chladnou noc.

Protože dovnitř už by se záchod nevešel, majitelé jej umístili pár metrů od objektu, kam dojdete po vysekané pěšince. Nečekejte ale žádnou klasickou kadibudku - najdeme zde totiž separační toaletu, takže ani slabší jedinci nebudou mít problém se zápachem. Sprchu si můžete dopřát hned vedle, nicméně jde o záležitost pro otužilce, kteří chtějí takto na podzim nastydnout.

Radiostanice stojí na zhruba dvouhektarovém pozemku mezi stromy a keři, ukrytém mezi okolními poli. Vedou tudy pěšinky do dalších částí areálu i k potůčku, který je ale vzhledem k suchu spíše stojatý a očistu jsme zde také radši nevykonali. Pozemek ale skrývá celou řadu dalších zajímavých míst. Našli jsme třeba bývalé týpí nebo dřevěný podstavec pro dalekohled, který zde už ale bohužel nebyl.

I tak si ale pozorování hvězd za jasné noci užijete. Poloha v Brdech bez světelného smogu zajišťuje lepší pozorovací podmínky než ve městě, takže obloha se nám v noci krásně ukázala a dovolila nám hledat souhvězdí, jaká doma na obloze nemáme šanci zahlédnout. Při rozdělaném ohni jsme si tedy opekli buřty a pozorovali krásnou oblohu. Ráno jsme zase obdivovali místní mlhu, skrze kterou se k nám snažily dostat první paprsky slunce, které rychle prohřály venkovní posezení. Mohli jsme si tedy dát snídani venku a pozorovat přírodu a poletující ptáčky, kteří nám k horké kávě zpívali.

Poloha radiostanice je sice velmi dostupná z Prahy i Plzně, díky blízkosti dálnice ale její šum lehce slyšíte. Na ten si ale rychle zvyknete, protože je ustálený, horší už je to se železničním koridorem, který se nachází jen pár set metrů od radiostanice. Nás vlaky nebudily, ale citlivějším jedincům by mohla tato skutečnost trochu kazit dojem z jinak úžasného místa.

Na výlet do radiostanice jsme vzali Cupru Raval, nejnovější elektromobil mladé španělské automobilky. Jde o kompaktní městské auto, které stojí na nově vyvinuté platformě MEB+ s pohonem předních kol. Jde o klasický hatchback, který ale umí několik triků, se kterými je podobný výlet výrazně příjemnější.

Tím prvním je slušná trakce v terénu. K radiostanici vede cesta po polňačce i po trávě, která byla při našem příjezdu trochu navlhlá. Raval si s tím ale poradil bez sebemenších potíží a ani jednou jsem nezaznamenal prokluz. Stejně tak není zase tak nízký, takže ani vyjeté koleje mu nedělají problém. Druhou výhodou je přítomnost funkce Vehicle To Load, takže auto může sloužit jako záložní generátor v případě, že by byly baterie v radiostanici vybité. Raval v takovém případě umí dávat až 3,6 kW, což je více než dost na pohon třeba elektrického grilu i ledničky najednou.

V takovém případě je ale důležité mít dostatečně nabito. Ani to s Ravalem není takový problém, zejména v případě větší baterie o kapacitě 52 kWh, jakou jsme měli i my. Ta se zvládá nabíjet rychlostí až 105 kW, ale jak jsme se přesvědčili na nabíječce ČEZu, auto umí občas i udávaný nabíjecí výkon překonat. Hlavně ho ale udrží v podstatě stabilně až skoro do 70% stavu nabití, pod 70 kW klesá až nad 80 %.

Nabíjení nás tak v zásadě neomezovalo. Z 15 na 80 procent to totiž autu zabralo jen zhruba 25 minut, přičemž díky velmi slušné spotřebě jsme nabíjeli zhruba po dvou stech kilometrech dálniční jízdy. Více se o Ravalu dozvíte v testu na webu Autosalon.tv, kde jsme jej rozebrali důkladněji.

Zdroj: autorský text