Autokino v Shediacu: Film pod hvězdami, auto na volnoběh a Lumi v první řadě

Jedním z nečekaně nejlepších večerů naší letní cesty Fotr na tripu 10: Od Atlantiku po Pacifik byl ten, kdy jsme v městečku Shediac v kanadském Novém Brunšviku zaparkovali náš Ford Expedition na štěrkovém plácku před obřím plátnem a usadili se s dekami, popcornem a Lumi v kufru.

Hráli nový Jurský svět. Dinosauři řvali, auto vibrovalo basama z autorádia a Lumi vrčela na stíny. A my si připomněli, že i kino se dá zažít jinak – po staru, ale s kouzlem.

Autokino je jednoduchý nápad, který pořád funguje. Přijedete autem, zaparkujete před plátnem, zvuk si naladíte na FM rádiu (v našem případě 88.3 FM) a koukáte. Z auta, z korby pick-upu, z kempovací židle, jak je libo. Filmy se promítají po setmění, často dva za sebou. V kufru máte polštáře, Lumi si zabrala deku, děti si daly pyžama a do první scény z Jurského světa už jsme byli vtažení i s autem.

Na místě bývá občerstvení, popcorn, nachos, pití. V Neptune Drive-In se točí i zmrzlina. Ale nikdo se nezlobí, když si přivezete vlastní zásoby. Někteří to pojmou jako piknik, jiní si dají jen kafe. Atmosféra je volná, pohodová, trochu retro.

Neptune Drive-In v Shediacu promítá už od roku 1960. Otevírají každé léto zhruba od června do září, hrají čtyři dny v týdnu a program se mění každý víkend. 

Místa se nevybírají dopředu, takže platí: přijeď dřív, parkuj líp. Přední řady bývají rychle fuč. Pokud máte vyšší auto, je fér jet dozadu nebo na kraj, ať nekazíte výhled ostatním. Lidé to tady fakt dodržují, žádná závist, spíš komunitní vibe.

Autokino vymyslel Richard Hollingshead v roce 1933 v New Jersey. Testoval to prý na zahradě, plátno z prostěradla, projektor na kapotě auta a zvuk z rádia. Cílem bylo vytvořit místo, kde si film užijí i lidi, co nechtějí sedět v klasickém kině, třeba rodiče s dětmi. A taky ti, co prostě nechtěli opustit pohodlí svého auta.

Boom autokin přišel v 50. a 60. letech, kdy jich v USA fungovalo přes 4000. Byla to zábava pro každého, levná, pohodlná, bez stresu. Lidé se sešli, popovídali, najedli a pak koukali na film. Jenže pak přišla televize, VHS, multiplexy a nakonec Netflix. A většina autokin zmizela.

Dnes jich v Kanadě zůstalo jen pár desítek. Neptune v Shediacu je jedním z těch, které přežily, možná proto, že mají věrné publikum, nebo prostě proto, že tenhle typ zážitku pořád funguje.

Zaparkovali jsme v třetí řadě, otevřeli kufr, vytáhli popcorn a uvelebili se. Lumi hned zabrala svůj pelíšek, děti se choulily do dek a my s Fotrem jsme si připili termoskou s kávou. Během první půlky filmu jsme sledovali i okolí, malá holčička vedle nás pořád z auta vybíhala a tančila na hudbu z filmu. Kluk o pár aut dál si film nahrával na telefon. A jedna dvojice si místo filmu četla knížky a sem tam mrkla na plátno.

Dinosauři byli hluční, popcorn mizel rychle a komáři se chvíli drželi zpátky, než se do toho pustili naplno. Ale nikoho to netrápilo. Protože právě tahle kombinace, trochu retro, trochu punk, hodně pohody, dělá z autokina zážitek, který by se měl zapsat do každé cesty.

V Česku to s autokiny tak slavné není. Existují, ale spíš jako dočasné akce nebo pop-up projekty, třeba v Praze na Strahově, v Brně, v Ostravě nebo v rámci festivalů. Během covidu jich pár vyrostlo, ale jak rychle se objevily, tak rychle zmizely.

Stálé autokino po vzoru těch americko-kanadských u nás v podstatě není. A přitom by to šlo, místa je dost, auta máme, a zájem by se určitě taky našel. Možná je to výzva pro nějakého českého Richard Hollingsheada?

Autokino není lepší než multikino. Ale je jiné. Klidnější. Svobodnější. Víc o pohodě než o technickém zážitku. Můžete si povídat, jíst, mít vedle sebe psa, neřešit, jestli někdo šustí pytlíkem.

A navíc, děti si to pamatují. Ne film samotný, ale ten pocit: že koukaly na dinosaury z auta, že mohly jíst popcorn ve spacáku, že se nikdo nezlobil, když se smály moc nahlas.

Neptune Drive-In v Shediacu pro nás nebyl jen večerem s filmem. Byl to večer, kdy se zpomalilo tempo, rozsvítily hvězdy a my si na chvíli připadali jako v jiném světě. I když ten svět byl plný dinosaurů. Lumi usnula uprostřed druhého filmu a děti taky, ale nám to nevadilo. Protože právě tohle byl jeden z těch večerů, kvůli kterým cestujeme.

Zdroj: autorský text