Na naši první dovolenou v Albánii jsme vyrazili autem, bezproblémovou cestou přes Srbsko a Černou Horu. Dálnice v Albánii jsou kvalitní a zatím zdarma. Na co bych vás chtěla upozornit jako první, je, že v Albánii byste měli mít dostatek hotovosti. Čerpacích stanic je tam spousta, ale takovou, kde akceptují platbu kartou, jsme našli na poslední chvíli.
Terminál a pokladnu měl zaměstnanec položené přímo u stojanu. A nenechte se zmást ani tím, že z dálky vidíte nápadný stožár se značkou čerpací stanice. Když tam dorazíte, najdete pár stojanů a v pozadí malou místnost s retro stolkem pro zaměstnance – tady uspějete jen s hotovostí. Berou i eura. Pokud nemusíte, peníze si z bankomatu nevybírejte, na poplatcích byste za každý výběr přišli o pět až deset eur.
Pokud chcete zapadnout do komunity zdejších řidičů, musíte zapomenout na agresivitu typickou pro naše končiny a zapracovat na zdravé asertivitě, kterou v této zemi mercedesů budete potřebovat. Když se na kruhovém objezdu potkáte dva vedle sebe v jednom pruhu, v pohodě, rychlejší z něj prostě vyjede dříve.
Směrovky jsme už nepoužívali ani my, nikoho to tam nezajímá. Pokud vás nějaké auto předjede, nedivte se, že pojede před vámi celou dobu s levým blinkrem. Proč ho vypínat, když možná za deset kilometrů bude chtít znovu předjíždět.
No a buďte ostražití i pro případ, že účastníky silničního provozu, často i přímo na kruhovém objezdu, budou ovce, kozy či třeba kráva, která se vymkla kontrole a za ní pobíhající pastýř. A že na kruhovém objezdu nečekaně narazíte na zaparkované vozidlo? Lidé, buďte trochu tolerantní, vždyť si jen majitel odskočil na nákup, a co?
Přechody pro chodce jsou jen jakýmsi kosmetickým doplňkem, netřeba se jimi trápit. Pokud chcete přejít na druhou stranu, můžete kdekoli, nikdo na vás nebude troubit.
Při nákupech nás občas dostávalo do varu, když jsme nenašli cenovky u více produktů na regálech, případně byly produkty naskládané u úplně jiných cenovek. No a když jsme se ptali na cenu toho a toho, bylo to jako vyslání prodavačky na dlouhou misi, aby nám tuto informaci dokázala sdělit.
Tento překrásný kousek ráje, ukrytý na severu Albánie, byl naším cílem na cestě domů a moc jsme se na něj těšili. Do ubytovacího zařízení (Riverside Komani Lake), které jsme měli rezervované, je možné se dostat jen lodí.
Dvacet kilometrů před přístavem, kde jsme se měli nalodit, jsme se protrápili cestou plnou děr a kamenů. V přístavu o velikosti pár metrů čtverečních, plném otáčejících se aut, která přivážejí turisty k lodím, si Albánci díky svému temperamentu s touto šílenou logistikou poradili bravurně.
Sedáme si do loďky určené pro náš hotel spolu s dalšími a plavíme se hodinu jezerem mezi horami a skalami, někam mimo civilizaci. Už samotná plavba byla zážitkem. Všichni se kocháme krásnou barvou vody a nádhernými scenériemi, které se před námi objevovaly stále znovu a znovu, vždy v jiné podobě.
Nestíhali jsme tyto krásy skal ponořených do průzračných vod lemovaných stromy vstřebávat. Tady snad začal reset hlav všech těch, kteří jsme se toto nádherné místo rozhodli navštívit.
Po hodině plavby před námi na opuštěném místě přímo na břehu jezera stojí příjemný dřevěný hotel, který skvěle ladí s tímto božským prostředím. Okolo není žádná jiná civilizace. Vystupujeme z loďky a ticho a okolní les nás okamžitě uchvátí.
Strávíme příjemný a pohodový večer na terase u chutné večeře a sklenky vína, zrak nám neustále zaměstnává fascinující voda, hory a obloha měnící svůj háv při zapadajícím slunci. Málokoho vidíte na mobilu, zdá se, že všichni pochopili nejzdravější účel tohoto místa. Páry, ale i rodiny s dětmi, se mezi sebou baví, hrají si a je vidět, že si to užívají, někteří čtou knihy, luští křížovky.
Večer postupuje a skály okolo nás se pomalu noří do náruče černé noci. Není tam světelný smog, a tak mnozí na terase zvedáme hlavy a sledujeme hustý závoj hvězd. Spokojení a odpočatí se odebereme ke spánku.
Druhý den využíváme příležitost nechat se lodí odvézt k řece Shala. Tato průzračně čistá řeka je skvělým osvěžením během horkého dne. Teplota vody je přibližně 10 °C, takže jen pár odvážlivců se ponoří úplně, a to jen na krátkou chvíli. Je trochu škoda, že lodě přivážejí další a další turisty a je tu už poměrně dost stánků s hudbou, takže tři hodiny nám úplně stačily.
Odpoledne se vracíme zpět do našeho hotelu. Je velmi horko, a tak se necháme zlákat průzračnými vodami jezera a plaveme v něm. Voda jezera je o něco teplejší než v řece a osvěží přesně tak, jak je třeba.
Večer si opět užíváme stejně jako předchozí a ráno odpočatí plujeme lodí zpět do přístavu. S nostalgií věnujeme jezeru i horám naše poslední pohledy a cítíme uspokojení, že jsme se rozhodli prozkoumat tak krásné místo, o kterém málokdo ví.
Albánie je rozhodně zemí, které se není třeba vůbec bát. Když se rozhodnete ji navštívit, odmění vás temperamentem milých lidí, skvělým jídlem, cenami, které vám umožní si to užít, a nádhernou přírodou, která vás okouzlí a zanechá ve vás zážitky, na které nezapomenete.
Zdroj: autorský text
