Na otočku do Itálie: Florencie plná památek a Benátky i s karnevalem za jeden den

Také se vám někdy stalo, že jste něco hledali a nakonec jste našli něco jiného? Mně se to stává celkem často, ale tentokrát jsem našla karneval v Benátkách! Prostě na mě vykoukl na internetu a já si uvědomila, že jsem tam vždy toužila jet a zažít to.

Normálně nejezdíme s cestovkami, ale tentokrát jsem jednu využila, už jen proto, že jsem se chystala na cestu sama a nechtěla jsem nic řešit. Nakonec jsem našla výlet spojený ještě s návštěvou Florencie a musím přiznat, že to byla skvělá volba. Do Itálie jsme jeli přes noc autobusem. Řidiči nás zavezli kousek od Florencie, kam jsme pokračovali asi 20 minut vlakem.

Florencie je celkem malé město a všechno je tam i pěšky kousek. Nicméně toto krásné město je nabité památkami a mnohé jsou zařazeny do světového dědictví UNESCO. Pokud by člověk chtěl poctivě navštívit všechny památky a galerie, věřím, že by to už pár dní zabralo. Ve Florencii na nás čekalo překvapení a tím byla druhá průvodkyně, která již dlouhodobě žije v Itálii.

Paní Štěpánka byla studnice vědomostí. Provedla nás po Florencii, ukázala nám mnoho zajímavých kostelů, kam se lze dostat i bez předraženého vstupného, vyprávěla o Florentských rodech, zajímavostech, i historii. Společný čas jsme zakončili v příjemné restauraci, kde jsme mohli ochutnat výborné těstoviny i víno. Ti, co měli rezervaci do katedrály nebo galerií, tak šli po obědě na prohlídky.

Já nejsem vášnivý milovník umění a nelibuji si ve stání ve frontách, tudíž jsem měla v plánu navštívit zahrady Boboli a Florentský trh. Bohužel času bylo málo a průvodkyně nás nalákala v autobuse na kabelky, takže trh zvítězil.

Trh Mercato Centrale je kousek od katedrály del Fiore. Množství kožených pásků a kabelek v ulici před tržnicí bylo opravdu ohromující, ale ceny také. Po nahlédnutí na cenovky kabelek jsem přišla o iluze, že si tady nějakou kabelku koupím. Do doby, kdy jsem se zeptala jen ze zajímavosti na cenu pásku. Měla bych alespoň nový pásek. Cena opět naprosto šílená, tak jsem odmítla a dala se na odchod. V tu chvíli začal prodavač pokřikovat a snižovat cenu. Takže by se dalo smlouvat? Vyhlédla jsem si kabelku, kterou bych chtěla o pár metrů dál a začala smlouvat. Cenu jsem stáhla více než na polovinu, takže mise splněna!

Tržnice Mercato Centrale je budova o dvou patrech. Vybírat se zde dalo z obrovského množství těstovin, sušených rajčat, limoncella, vín, ovoce, zeleniny, lanýžových pochutin i koření. Prostě gastronomické nebe. Mnoho stánků nabízelo i hotová jídla, takže se zde dalo dobře nakoupit i najíst.

Druhý den jsme navštívili i tržnici v Benátkách a musím říct, že tady to bylo nesrovnatelně lepší. Další zajímavý obchod s gurmánskými potravinami byl kousek od katedrály del Fiore – Pegna dal 1860 (drogheria).

Ať nejsem barbar, tak město je opravdu studnicí umění. Za vidění jistě stojí Ponte Vecchio – most zlatníků. Je jedním z mála mostů, který nebyl za druhé světové války ve Florencii zničen. Nad ním vede Vasariho chodba, která spojovala paláce Mediciú. Na Piazza della Signoria se nachází kopie Michelangelova Davida, Neptunova fontána a mnoho dalších soch.

Největší a nejhonosnější stavbou Florencie je jistě bazilika Santa Maria del Fiore. Do samotné baziliky se dá dostat i bez vstupného, ale fronta je dlouhá. Celá stavba je opravdu gigantická s obří kupolí. Do baziliky, baptisteria i na kupoli se dá zakoupit vstup. Vstupné se platí dle rozsahu prohlídky, ale i tak se čekají fronty.

Vstup se musí koupit na čas a na kupoli je ještě omezený čas 45 minut na prohlídku. Výhled musí být jistě nádherný. Nicméně dopoledne pro mě bylo z hlediska památek a historie dostačující a já raději strávila zbytek dne couráním po městě a nákupy s dobrou kávou v ruce. Volba to byla skvělá.

Z Florencie jsme jeli opět vlakem k autobusu a pak jsme se přiblížili k Benátkám do hotelu. Ráno po snídani jsme vyrazili do přístavu Punta Sabbioni. Nastoupili jsme na loď a tou jsme dojeli asi po půl hodince do Benátek. Už z lodi jsme viděli na břehu korzovat první masky, některé s námi již jely i na lodi.

Při karnevalu je v Benátkách hodně lidí a provoz na mostech hlídají policisté. Úzké uličky jsou rozděleny páskami, aby se dalo co nejhladčeji projít. Ve městě nejezdí žádná kola, koloběžky, autobusy, motorky ani auta. Vše obsluhují lodě, nebo to musíte zvládnout pěšky. I autobus a taxi je zde lodní. Na lodi jsem se domluvila s jednou spolucestující, že máme stejné plány a vyrazíme do města spolu. Na náměstí sv. Marka jsme se odpojily od skupiny a šly si koupit vstup na zvonici. Výhled z ní je opravdu nádherný a stojí za to.

Na náměstí se nachází nádherná bazilika svatého Marka. Opět se tam dá do omezené části jít zdarma (po vystání fronty) nebo si zakoupit vstup. Zde vstupné nebylo ani moc drahé. My jsme se nakonec shodly, že nemáme na památky náladu. Náměstí svatého Marka i celé okolí a celé město bylo zaplaveno nádhernými maskami. Naproti bazilice probíhal na podiu doprovodný program. Masky pózují, fotí se s lidmi, je to opravdu nádhera.

Naplánovala jsem si, co chci ochutnat a musím říct, že to nebylo až tak těžké. Benátky mají v bistrech a restauracích drobná jídla od 2 eur a ty se dají postupně ochutnávat celý den. Ať už to jsou cicchtetti, malé bagetky obložené vším možným, různé malé sendviče s rozmanitými náplněmi, malé pizzy a taky spousta sladkostí. Na každém kroku si koupíte drink nebo kávu. Mně se moc líbilo v Caffe del Doge. Toto nakonec bylo snad jediné místo, kde prodávali i zrnkovou a mletou kávu, pokud by si někdo chtěl dovézt domů.

Tento způsob občerstvování je celkem praktický, a to i z důvodu absence veřejných toalet. Pokud si dáte kávu nebo něco k jídlu, můžete využít v tomto zařízení i toaletu, i když si dáte nejlevnější espresso. Káva se zde dá koupit na stojáka od 1,30 eur (espresso). Je dobré vědět i to, že ceny jsou dvojí – na stojáka (s sebou) a na sezení. Některé podniky to mají napsané na cedulích, že couvert je 15 % z útraty nebo 3 eura za osobu, popřípadě mají již na zboží dvojí ceny (každý to má trochu jinak).

Benátky ani Florencie nedisponuje lavičkami, jak jsme zvyklí u nás, u památek se nesmí sedět a svačit, ale za sezení si zde prostě návštěvník musí připlatit. Sama jsem si říkala, že tam mají takový frmol, že si toho nemůžou ani všimnout, ale stíhají to a hlídají si to. Nám se ale sedět beztak nechtělo, takže jsme se prostě jen tak couraly po ulicích, pozorovaly město, obchody, masky, gondoliéry, počasí bylo nádherné a my nasávaly tu nádhernou atmosféru.

Pokud se chcete svézt gondolou, po městě je mnoho nástupních míst a ani se nemusí moc hledat. Cena je jednotná 90 eur zhruba za 30 minut jízdy (vejde se na ní 5 lidí). A pozor, v Benátkách i Florencii je opravdu velké množství lidí a také kapsářů. Na mostech i v tlačenicích je dobré si dávat pozor na peníze.

Den jsme zakončili krásným výhledem na západ slunce, který nás provázel i na lodi cestou zpátky do Punta Sabbioni, kde náš výlet končil a čekala nás cesta domů. Nemůžu říct, že cestovat přes noc autobusem je nejpohodlnější volba, ale tento výlet za trochu nepohodlí rozhodně stál.

Zažít Benátky je správný výraz, protože to, co jsem si z tohoto výletu odnesla, ve mně nechalo krásnou a hlubokou stopu. Koukat na fotky z karnevalu je krásné, ale zažít karneval v Benátkách naživo je nezapomenutelné.

Zdroj: autorský text