Druhá návštěva Tallinu: Město plné historie, zeleně i umění. Chybět vám nebude ani dobré jídlo

Již před čtyřmi roky jsme s dětmi navštívili Tallin a je to jedno z míst, které nás okouzlilo natolik, že jsme si slíbili znovu jej v budoucnu navštívit a strávit zde více než jen jeden den. Tallin je opravdu místo, které za to stojí.

Město má bohatou historii a ta každého návštěvníka provází na každém kroku. Při procházce máte pocit, jako kdybyste se vrátili do středověku. Centrum je plné historických budov, zajímavých kostelů a celé je obehnané velmi zachovalými středověkými hradbami. Ale ani novější stavby a čtvrti člověka nezklamou.

My jsme pro naši cestu zvolili leteckou dopravu. V sezoně z Prahy létá přímý spoj, ale koncem října byl nutný přestup ve Varšavě. Po městě jsme pak zvolili dopravu Boltem. Bylo to nejrychlejší a cena za jízdu se pohybovala kolem 5 euro. Odpoledne už jsme byli ubytováni na hotelu kousek od centra a po malém obědě jsme vyrazili na procházku městem.

Na podzim se brzy stmívá, takže jsme viděli město nádherně osvětlené. My si noční výhled užili z kopce Toompea. Odtud je nejen krásný výhled, ale je to z něj kousek k mnoha památkám, ať už k chrámu Alexandra Něvského, na náměstí, nebo ke středověkým hradbám.

Na náměstí Tallinu se nachází zajímavý radniční dům, středověké budovy a za vidění stojí i radniční lékárna, známá jako Raeapteek. Byla založena roku 1422 a je nepřetržitě provozována na tomtéž místě více než 600 let. Lékárna nemá otevřeno každý den, takže je dobré si návštěvu naplánovat. Lékárna slouží dodnes svému účelu, zatímco zadní část je vyčleněna malému muzeu. Vstup je zdarma, ale za suvenýry si zde návštěvníci připlatí.

Druhý den ráno jsme se vypravili kousek za město. Taxík nás dovezl k botanické zahradě. Zde se dají v samoobslužném kiosku zakoupit vstupenky a jít do venkovních prostor zahrady. Procházka je zde velmi krásná i na podzim, ale v letních měsících musí být naprosto nádherná.

Z parku botanické zahrady je výhled na velmi zajímavou stavbu, která se nachází jen několik desítek metrů od ní. Je to 313 m vysoká tallinská televizní věž, která je nyní po rekonstrukci a od roku 2012 přístupná veřejnosti. Na věži je ve výšce 170 m vyhlídková plošina. Milovníci výšek se mohou s patřičným jištěním projít i venku a užít si výhled přímo z plošiny. Méně odvážní se dostanou na zamřížovanou venkovní část nebo si mohou výhled užívat z kavárny. Nás uchvátilo, jak je Tallin, přestože je to hlavní město, součástí nekonečné zeleně. To obyvatel Prahy nezažije.

Z věže jsme se vydali procházkou směrem zpět do města. Cesta vede parkem a podél pobřeží a je to opravdu krásná procházka. Cestou jsme mohli obdivovat klášter brigitek (Pirita Klooster). Vstupné se platí v automatu (2 eura). A když už jsme u výhledů, tak další krásný výhled je z věže kostela svatého Olafa. Na vrchol vedou úzké kamenné schody, a byť se to na první pohled nezdá, věž je opravdu vysoká.

Námaha ale stojí za to. Z věže můžeme vidět celé historické centrum i přístav. Přístav města je další zajímavostí. Je zde nádherná promenáda a s kávou v ruce můžete pozorovat přijíždějící trajekty. Nádherný je také v noci, kdy je osvětlený. K vidění je zde i instalace fotografií s historií přístavu a jeho rozvojem. Promenáda je zajímavá i pro děti, protože se zde nachází mimo jiné i dětská hřiště.

Jeden z našich výletů směřoval do skanzenu (Estonian Open Air Museum). Tento výlet se nám moc nevydařil, protože jsme se trefili do konce sezony, kdy nemají otevřeno každý den. Vydali jsme se tedy procházkou kolem pobřeží zpět do města. Bylo krásné počasí a procházka byla velmi příjemná.

Narazili jsme na malou rozhlednu a došli až do umělecké čtvrti. Tato čtvrť určitě stojí za návštěvu. Nejsme s mužem vášniví obdivovatelé umění, ale moc se nám zde líbilo. Při procházce touto čtvrtí jsme narazili na kavárnu s netradičním názvem Fika. Zrovna v létě jsem poslouchala podcast Děvče u plotny, takže ten, kdo jej zná, ví, že fika je ve Švédsku káva a něco sladkého k tomu.

Vzhledem k tomu, že já od léta toužila ochutnat jednu specialitu, a tou jsou šneci s kardamomem, které tato kavárna s vlastní pekárnou samozřejmě měla, byla volba jasná. Miluju skořicové šneky, ale tohle byl úžasný zážitek a pokud na tuto kavárnu narazíte, neváhejte a zajděte na něco dobrého. Kdo není milovníkem tohoto zvláštního koření, určitě si v kavárně vybere jednu z mnoha dalších dobrot. Měli jich tam opravdu hodně.

Kousek od této čtvrti se ještě nachází tržnice Balti Jaam, která je pro změnu výborným místem na oběd i pro nákupy. Tržnice má několik restaurací a kaváren, koupíte zde maso, sýry, zeleninu, ovoce, mořské plody a velkou část zabírá i textil a vetešnictví.

Co tohle město nemá…

Zdroj: autorský text