Zápisky z korejského tripu, díl 8: Od záhadných draků po digitální ráj, v Koreji je prostě všechno

Přestože Jižní Korea na první pohled nemusí ohromit svou přírodní krásou jako jiné země, které jsme navštívili, její nekonečná zajímavost a pestrost nabízí nevšední zážitky na každém kroku. Tady je pořád co točit. Vyjdete ven, vyjdete vlastně úplně kamkoliv a je pořád co točit. Korea je fakt jiná a lidi jsou tu zvláštní. A tím, jak je to tu pořád jiné, tak to i dost utíká. Už jsme za polovinou a do návratu začínáme počítat jen týdny, ne měsíce.

Ale pojďme na ta místa, která jsme od posledního deníku, který byl hlavně o ostrově Jeju, navštívili. Ještě před tím ale přece jen jedna zajímavost z tohoto nádherného ostrova. Poslední den před vyplutím jsme navštívili dvě menší lávové trubice. Jedna z nich se mimochodem jmenovala Ssangyong. To znamená dva draci. A teď je otázka, jestli se automobilka pojmenovala po trubici, nebo trubici pojmenovali po automobilce. Jeskyně opravdu připomíná dva propletené draky.

Tyhle trubice jsou součástí Halim Parku. Je to něco mezi botanickou zahradou a zábavním parkem. Každá má zhruba 200 nebo 300 m. Zvláštní jsou také tím, že kombinují lávovou trubici a klasickou krápníkovou jeskyni. V lávových trubicích většinou nejsou krápníky, ale tady jsou.

Z Jeju jsme se přesunuli na ostrov Geoje. Ostrov je zhruba 100 km od Pusanu, druhého největšího jihokorejského města s 3,6 miliony obyvatel. My jsme sem jeli záměrně, protože jsme věděli, že si tu budeme půjčovat na test pro Autosalon nový Hyundai Casper a chtěli jsme Pusan i natočit, ale v kombinaci s tím testem jsme to nestihli. Bohužel místní logistika dopravy je složitá. Vzdálenost 100 km neznamená, že to zvládnete za 40 minut. Tady 100 km jedete klidně dvě hodiny, i když to je po dálnici.

Na ostrově Geoje jsme nejdřív ztratili tři dny natáčením Hyundaie Casper, protože jeden den jsme pro něj jeli, druhý den jsme ho točili a třetí den jsme ho vraceli. Bylo to poměrně komplikované. A také jsme chytli hnusné počasí.

Hezký výlet ale byl lodí podél útesů. Kolem celého ostrova je krásné dramatické pobřeží a výlet byl skutečně super. Chvilkama jsme pluli v těsné blízkosti útesů, kapitán zajížděl mezi skály s naprostou jistotou. Jak Korejci neumí řídit auta, tak kapitáni na vodě jsou fakt dobří. Pak najednou z ničeho nic nás vysadili na menším ostrově a odpluli. Že prý přijedou za tři hodiny. Tak jsme si říkali, co tady budeme ty tři hodiny dělat? Ostrov se jmenuje Oedo, je poměrně malý, ale i tak dost turistický. Není na něm žádná ubytovací kapacita, zato se tam nachází nádherná mořská botanická zahrada po vzoru středomořských zahrad.

Před 50 lety byl Oedo pustým ostrovem, pak si ho koupil manželský pár a za tu dobu tam vybudovali dokonalou botanickou zahradu. Pán už umřel, paní ještě žije a Jihokorejci sem jezdí, protože jsou úplně v šoku z toho, že si někdo koupí pustý ostrov a vybuduje tam botanickou zahradu. A zároveň je to v jejich očích takový splněný podnikatelský sen. Koupíte si ostrov a uděláte z něho ráj. Je to trochu jako kdybyste se procházeli po Versailles. Jsou tam antické sochy, hraje tam Mozart. Všude jsou kavárny. Bylo to zajímavé, na tři hodiny tak akorát. Hezký příběh.

Zajímavé bylo i to, že ta stejná rodina vlastní v přístavišti, odkud jezdí lodě na ostrov, kavárnu, která je jednou z nejlepších kaváren, ve kterých jsme kdy byli. Byla úplně fantastická, designová, plná živých pnoucích rostlin a keřů, a taky chytře vymyšlená. Lidi si tam dají drahé kafe, drahý dort a pak jedou drahým trajektem do botanické zahrady a tam nechají další peníze za vstupné. Mimochodem, ročně ten ostrov navštíví milion návštěvníků. Maličký ostrov. V kontextu 50 milionové Jižní Koreje to ale zase není tak moc. 

Jižní Korea má jedno z nejzajímavějších dinosauřích nalezišť, kde jsou na pobřeží stopy dinosaurů. Je tu místo, kde je 5000 stop dinosaurů ve skalách. Tahle oblast se jmenuje Goseong Dinosaur Museum. Muzeí s dinosaury je tu více, ale tohle jediný má i logické opodstatnění, z toho muzea totiž jdete rovnou na pobřeží, kde opravdu za odlivu vidíte stopy dinosaurů. Pobřeží je krásně členité a najdete tam i jednu z nejdelších řad stop dinosaurů za sebou. Má asi 30 metrů, 30 metrů stop dinosaura, který tam prostě tehdy takhle šel. Ty stopy vznikly před 150 miliony let, vy si do té stopy sáhnete a máte pocit, že cestujete zpátky v čase. Je to zajímavé místo nejen pro ty, co mají rádi jurský park a dinosaury.

Další místo, které jsme navštívili, bylo město, který se jmenuje Tchongjong. Tam nás zaujaly dvě věci. My si o Koreji myslíme, že tady před druhou světovou válkou jedli kobylky a nic tady nebylo, ale v tomto městě se nachází první podmořský tunel postavený v Asii. Má asi půl kilometru. Postaven byl tak, že vytvořili dvě hráze, vykopali tunel, zabetonovali to a pak to moře nalili zpátky. Tunel sloužil pro dopravu až do šedesátých let, respektive do osmdesátých let v něm jezdila auta, pak tam postavili most a teď už tunel slouží jen pro pěší.

A druhá věc, na kopci nad tímhle městem je na první pohled takový normální park se sochami. Jmenuje se Nammangsan Sculpture Park (DPIRANG). Patří mezi 100 doporučovaných atrakcí v Jižní Koreji a tak, jak dokázali ve 30. letech stavebně přelstít přírodu a vybudovat podmořský tunel, tak tady přelstili kopec digitálně. V noci se totiž park na kopci úplně promění. Jdete na procházku asi dvoukilometrovou trasou a celý les je protkaný digitálními technologiemi, do lesa kolem se promítá, stromy svítí, kolem vás běhají skřítci a do toho hraje hudba. Je tam digitální galerie pod otevřeným nebem a tak dále. Je to opravdu pěkný zážitek. Oni jsou v těchto záležitostech skuteční mistři.