Už více než týden česká vláda reguluje ceny paliv. V praxi to znamená sníženou spotřební daň u nafty a stanovenou maximální přípustnou marži prodejců na 2,5 Kč/l. Zároveň vláda už více než týden prostřednictvím ministerstva financí vyhlašuje maximální přípustné prodejní maloobchodní ceny paliv. No a už více než týden tohle všechno doprovází oficiální grafiky o tom, jak bychom bez zásahu vlády platili strašlivě vysoké ceny („jaaaj, Bože můj“). Protože už více než týden vláda provádí porovnání s takzvanou „hypotetickou cenou bez zásahu vlády“.
Protože tahle hypotetická cena nemá vůbec žádný reálný základ, skoro by se chtělo říci, že už více než týden jsme svědky bohapustého fantazírování ministryně financí, která se snaží zásadním způsobem zveličit přínos této regulace. Ačkoliv ten je v nejlepším případě dost diskutabilní.
... a na ministerstvu to jistě velmi dobře ví. Nesmysl je to ze dvou důvodů.
Před regulací upravoval výši marže trh. Každý prodejce si mohl nasadit marži, jakou chtěl. Je to tak správně, protože marže pokrývá další náklady prodejce. Není to zisk! Pokud si někdo (Alena Schillerová) myslí, že každá čerpací stanice je stejná, má stejné náklady a tudíž by všichni měli mít stejnou marži, tak si to myslí špatně. Jistě je v nákladech hodně rozdílný provoz čerpací stanice v „horní dolní“ nebo u Průhonic na D1. Vyšší marže na dálnicích a z toho plynoucí vyšší ceny jsou úplně normální. Doteď to nikomu nevadilo. V rámci zachování svobodného podnikání by stát opravdu neměl diktovat, kdo si smí kolik vydělat. Jinak řečeno, ona hypotetická cena klidně může být mnohem vyšší. Co marže 7 Kč/l, dejme tam patnáct! A pojďme říkat, že díky státní regulaci řidiči na jednom litru ušetřili třeba 25 Kč, protože bez regulace by taková nafta klidně mohla stát i 70 Kč za litr. Čistě hypoteticky.
Druhý důvod, proč je to nesmysl, je fakt, že i ministerstvo ve svém monitoringu marží prodejců došlo k závěru, že v průměru byla marže na jednom litru u nafty spíše jedna koruna. Ne šest, nebo snad dokonce deset, jak o tom mluvil Andrej Babiš. Pokud někde někdo prodával před regulací naftu s marží třeba 6,5 Kč, bylo to několik málo případů a na ministerstvu to ví. Na stojanech by to znamenalo cenu zhruba 57 Kč za litr. Jenže ministerstvo se tváří, že obecně každému z nás při tankování teď šetří stovky korun. Jako kdyby sedmikorunové marže platily naprosto všude. To zcela odporuje běžné praxi i zjištění samotného ministerstva.
Při porovnávání tak můžeme do kolonky „hypotetická cena bez regulace“ dosadit opravdu cokoliv. Padesát, šedesát, sedmdesát korun za litr, nebo také třeba 48 korun. A zároveň při porovnávání také neplatí, že všichni prodávají za maximálně vládou stanovené ceny. Takže ani ta druhá částka nesouhlasí.
Ministerstvo financí na svém webu píše, že cílem regulace je kromě snahy ochránit české motoristy před vysokými cenami paliv také snaha „odstranit lokální cenové extrémy“. Tenhle přístup je z principu dost divný. Ivan Indráček z kanceláře SČS (Unie nezávislých petrolejářů) odhaduje, že takovéto lokální extrémy se mohou týkat třeba stovky stanic z celkového počtu zhruba 3000. Takže Alena Schillerová odstranila lokální extrémy tím, že nesmyslně zregulovala 2900 ostatních stanic. Kromě toho ministerstvo financí nemá co odstraňovat lokální extrémy. Podle stejného principu bychom mohli říci, že ve Špindlu je cena ubytování lokální extrém a že tamní majitelé penzionů mají nepřiměřené marže. Nemělo by se zregulovat také to? Jaké další marže jsou nepřiměřeně vysoké?
Aktuální regulace ze strany ministerstva je přehnaná a komunikace kolem toho vyloženě tristní. Trh si zreguluje ceny sám. Nakonec ještě před začátkem regulace byla velkoobchodní cena nafty přes 40 Kč a na stojanech byly ceny i na dálnicích kolem 49,9 Kč. Protože 50 Kč už by zákazníky mohlo odradit. Dnes jsme s velkoobchodní cenou pod 35 Kč (ano, i díky snížené spotřební dani), ale troufám si tvrdit, že i bez regulace by nafta fakt nestála 50,55 Kč, jak dnes hypoteticky tvrdí ministerstvo. Určitě ne mimo dálnice a skoro jistě ani na dálnicích.
Upřímně, já bych také rád tankoval za co nejméně a cestoval autem co nejlevněji. Nejlépe tak jako za dob covidu, kdy paliva byla na hranici dvaceti korun! Ale ještě radši bych byl, kdyby vláda nedělala z lidí hlupáky. Ono srovnání a umělé vytváření zásluh na tom, jak nám ministerstvo něco ušetřilo oproti hypotetické ceně, je bohapusté fantazírování a cucání čísel z prstu tak, aby se vykázala práce. Hypotetická cena bez regulace není nic jiného než obyčejné věštění z karet. Někdo aktuálně vidí hypotetickou cenu nafty 51 Kč, jiný vidí „velký špatný“. Věštba ve stylu legendární Jolandy je to v obou případech.
Zdroj: autorský text
