Být provozovatelem čerpacích stanic v Česku, asi se dám na modlení. Vláda Andreje Babiše dnes oznámila zásah do tuzemského trhu, o kterém samotná Alena Schillerová ještě nedávno říkala, že je to „atomová bomba“. Jen s malou mírou nadsázky lze říci, že počínaje příštím týdnem to bude právě Babiš, kdo bude na českém trhu diktovat, kolik má palivo stát. Na pohled líbivý krok nemusí být zrovna šťastným. Už proto, že samotný premiér buď nedávno o maržích opakovaně lhal, nebo tomu prostě nerozumí a data od ministerstva financí mu jsou ukradená.
Vláda aktuálně udělala několik kroků. Zavedla maximální marži stanovenou na 2,5 Kč. Tato marže bude platit od příští středy 8. dubna a týká se všech čerpacích stanic v ČR. O maržích ale samotný Babiš za posledních týden opakovaně tvrdil prostřednictvím svých videí na Facebooku, že benzinky mají i 10 Kč na litr. Dokládal to jednoduchým výpočtem, kdy velkoobchodní cena nafty byla 40,7 Kč/l a někde se nafta prodávala za 52 Kč. „Každý si vypočítá, jaká ta marže byla“, tvrdí v jednom ze svých videí.
Jenže to je nesmysl. Těch zhruba 12 Kč není marže, co si benzinka nechá do kapsy, kterou si teď prý tak „mastí“. Konečná cena je zatížená DPH, které se počítá z celkové sumy až po přičtení marže. Takže pokud se chcete dobrat reálné marže, musíte nejprve od těch třeba 52 Kč odečíst právě DPH. To je 21 % a bez DPH jsme v takovém případě na ceně 43 Kč. Takže žádných 10 Kč (nebo více), ale marže něco přes dvě koruny. Marže navíc není čistý zisk. Platí se z toho další náklady na provoz stanic nebo dopravu paliva.
Babiš tímhle tvrzením šel přímo proti tomu, co zjistilo ministerstvo financí vedené Alenou Schillerovou za ANO. Té z monitoringu vyšla u nafty průměrná marže zhruba jedna koruna, Babiš to vynásobil deseti. Zeptali jsme se tedy na ministerstvu, jak to je a proč každý mluví o zcela jiné cenové dimenzi. Prý pan premiér upozorňoval na lokální extrémy.
„Pan premiér ve svém vyjádření cílil především na lokální extrémy, které celorepublikový průměr přirozeně nevykazuje. Typickým příkladem jsou čerpací stanice na dálnici, kde jsou ceny tradičně vyšší kvůli extrémním nákladům na nájmy lukrativních pozemků a širšímu servisu pro motoristy,“ odpověděl za ministerstvo financí David Polák z oddělení komunikace.
Není to pravda. Babiš nemluvil o lokálních extrémech, ale obecně jmenoval sítě čerpacích stanic Mol nebo Orlen. Kromě toho marže 10 Kč by reálně znamenala v těchto extrémech cenu přes 60 Kč za litr a to v Česku nikde nebylo.
Ptali jsme se také právě dotčených sítí čerpacích stanic, jestli netuší (nebo jestli jim Babiš při jednání třeba nesdělil), kde se vzala ona najednou tolik omílaná marže 10 Kč za litr. Od sítě Mol jsme odpověď nedostali, Orlen pouze odpověděl, že premiéra nebude komentovat.
„Vyjádření pana premiéra a ostatních členů vlády nechceme komentovat. Náš postoj je následující: Aktuální situaci nezneužíváme. Naše marže tedy zůstávají v mezích běžného roku a naše ceny pravidelně reportujeme Ministerstvu financí, které v našich postupech neshledalo žádné pochybení. Ceny určuje trh, který je v Česku vysoce konkurenční,“ uvedl Mgr. Pavel Kaidl, vedoucí komunikace společnosti Orlen.
Vláda zastropovala nejen marže prodejcům u obou paliv, ale také bude přímo diktovat cenu. „Ministerstvo financí bude každý pracovní den ve 14 hodin zveřejňovat na svých webových stránkách maximální ceny, které budou platit pro následující pracovní den, případně pro víkend nebo svátek,“ uvádí tisková zpráva ministerstva. Fakticky tak i Česko zastropovalo ne marže, ale i maloobchodní cenu. Prodejcům tak vláda každý den nařídí, za kolik mohou o den později paliva prodávat. Tomu se říká skvělé podnikatelské prostředí.
Součástí opatření je také snížení spotřební daně na 8,01 Kč ze současných 9,95 Kč za litr. Spotřební daň byla snížena i v roce 2022 po vypuknutí války na Ukrajině, ale k zastropování cen tehdejší vláda nesáhla. Čas ukázal, že takové opatření stačilo. A příklad Maďarska pro změnu ukázal, že stropování není dobrý nápad.
Vraťme se k logice Andreje Babiše z nedávných videí. Pokud budeme uvažovat, že čerpací stanice prodávaly naftu za 50 Kč a měly marži 10 Kč, no tak teď prostě budou moci mít maximální marži o 7,5 Kč nižší a další zhruba 2 Kč sundá spotřební daň. Hle, jsme na 40 Kč za litr. Ano, už nám zase bude líp!
Akorát, že vůbec. Alena Schillerová má pravdu, když mluví o atomovce. Podobné stropovací zásahy jsou vždycky velmi nebezpečné. Problémy budou mít hlavně čerpací stanice na dálnicích, kde mohly být marže opravdu vyšší, ovšem stoprocentně ne desetikorunové. Ale důvodem není jen velká poptávka, nýbrž vyšší provozní náklady. Některé stanice třeba musí platit nájem ŘSD za pozemek, na kterém stojí. A takový nájem není nic levného. Nikde navíc není napsáno, že jiné (dosud levnější stanice) si marži naopak nezvýší, když ten limit teď platí pro úplně všechny. Aneb tak dlouho Babiš mluvil o „kartelu čerpacích stanic“, až ho z nařízení vlády sám vlastně vytvořil.
Jsem velmi zvědav, co nám přinesou další dny a týdny. Protože takováto stropovací dobrodružství mohou také skončit úplným nedostatkem nafty. A také proto, že ministerstvo financí a Andrej Babiš mají zjevně dost rozdílné názory na to, jak se marže počítá.
K zastropování cen před čtyřmi lety sáhlo Maďarsko. Krátkodobě to pomohlo, ale nakonec celá tato regulace skončila nedostatkem paliva, protože se neomezila spotřeba. Jenže prodejci omezili import paliva do země, protože se jim přestalo vyplácet tam palivo vůbec prodávat. V prosinci 2022 nakonec musela být regulace úplně zrušena a cena paliv poté pochopitelně skokově narostla.
Zdroj: Ministerstvo financí ČR
