Blíží se konec radarů. Moderní auta nám sama nahlásí, jak rychle řidič jel, říká policista

„Vývoj v automobilovém průmyslu se zrychluje. Děje se mnoho zajímavých věcí, které mohou být poněkud nepříjemné pro individuální svobodu řidiče, ale z hlediska bezpečnosti silničního provozu jsou velmi zajímavé,“ říká v rozhovoru nizozemský policista a naráží na dlouhodobější trend čím dál většího sběru dat ze strany aut.

Celé to zatím není nová dopravní povinnost ani hotový systém na rozdávání pokut. Naštěstí… Je to spíš ukázka směru, kterým se auta a jejich elektronika posouvají. Dnešní vozy mají kamery, radary, GPS, čtečky dopravních značek, online služby, asistenční systémy a také záznamníky událostí, kterým se zjednodušeně říká černé skříňky.

Evropská unie navíc od července 2024 vyžaduje, aby nová auta měla mimo jiné inteligentní asistent rychlosti. Ten pozná povolenou rychlost a řidiče upozorní, když ji překročí. Řidič může systém vypnout nebo ho prostě ignorovat, ale auto už samo sleduje, zda jede podle limitu.

Vedle toho mají nová osobní auta a dodávky také záznamník dat o události. Ten slouží hlavně pro situace kolem nehody. Může pomoci zjistit, co se stalo těsně před nárazem, jak se brzdilo nebo jakou rychlostí vůz jel. Právě podobná data jsou důvodem, proč se začíná mluvit o budoucnosti bez radarů.

„Samozřejmě musíme pečlivě přemýšlet o ochraně soukromí, pokud jde o všechna data uložená a sdílená moderními automobily. Pokud ale my, jako policie, někdy získáme přímý přístup k těmto datům, nebudeme už muset stát u silnice kvůli kontrolám. Pak bychom mohli jednoduše číst údaje z počítače v autě a zjistit, jak rychle řidič jel,“ říká nizozemský policista.

Aby ale auto mohlo samo „nahlásit“ rychlostní přestupek, nestačí jen údaj o rychlosti. Muselo by být jasné také místo, čas a platný rychlostní limit v daném úseku. Jinak by nebylo možné určit, zda šlo skutečně o přestupek. A právě tady začíná největší problém, přestože tohle všechno dnešní auta už ví, nebo minimálně mají technologie k tomu, aby tyto informace zjistily.

Takový systém by znamenal obrovský zásah do soukromí. Auto by se fakticky proměnilo v průběžný kontrolní nástroj, který by věděl, kde řidič jel, kdy tam jel a jak rychle. Prostřednictvím spárovaného telefonu by klidně mohlo být reálné také zjistit informaci, kdo konkrétně řídil. To je úplně jiná věc než klasický radar na konkrétním místě nebo vyšetřování vážné nehody.

Proto také dnes nejde o běžnou realitu. Policie nemůže jen tak plošně číst data ze všech aut a rozesílat podle nich pokuty. Pokud se data ze záznamníku používají, typicky jde o vážné nehody nebo jiné závažné případy. Na běžné pokutování rychlosti podle palubních dat by musela vzniknout nová pravidla.

Přesto je jasné, že éra klasických radarů tu nemusí být navždy. Evropa postupně zavádí auta, která umějí hlídat rychlost sama. Zatím řidiče hlavně upozorňují, ale technicky už není daleko doba, kdy by vůz dokázal překročení limitu nejen poznat, ale také zaznamenat.

Pro cestovatele to má jednoduché ponaučení. Spoléhat na to, že „nikde nestál radar“, bude čím dál méně jisté. Už dnes se v Evropě používají úseková měření, kamery, automatické systémy a auta plná elektroniky. A zítra může být nejpřísnějším svědkem přímo vaše vlastní auto.

Zdroj: AD.nl