Na Znojemsko se nejezdí jen za vínem. Prošli jsme 10 pivovarů na nové pivní stezce a získali odměny

Vinařský dům Znojmo ukrývá jeden z nejmenších pivovarů ve Znojmě. Sídlí v historickém měšťanském domě z 15. století přímo v dolní části Masarykova náměstí. Na první pohled zaujme zdobnou fasádou a kombinací několika zážitků pod jednou střechou. Kromě vína a piva tu najdete také restauraci, ubytování v apartmánech nebo venkovní terasu s výhledem do Kapucínské zahrady. 

Součástí vinařského domu je od roku 2021 také mikropivovar Jonatán, který funguje spíš jako malý projekt než klasický pivovar. Pivo se zde vaří v 50litrové varně a jednotlivé várky jsou opravdu limitované. Roční produkce dosahuje maximálně deseti hektolitrů a některé speciály vznikají jen v desítkách lahví. Právě díky tomu jde o místo, kde člověk ochutná něco, co jinde prakticky nesežene.

Mikropivovar Jonatán se zaměřuje hlavně na svrchně kvašená, nefiltrovaná a nepasterizovaná piva. Jejich barvu přitom neovlivňují žádná umělá barviva nebo karamel, ale čistě použitý slad a v případě ovocných piv také skutečné ovoce. Právě lokální černý rybíz a třešně dodávají některým speciálům nejen výraznou barvu. Nabídka piv se navíc průběžně mění podle sezony a aktuálních nápadů sládka, takže každá návštěva může být trochu jiná.

O oba druhy alkoholu se ve Vinařství Nešetřil stará zdejší sklepmistr je tak zároveň pivovarským sládkem. Ve Vinařském domě se navíc pořádají prohlídky sklepů s degustací, během kterých návštěvníci poznají nejen historii domu a vinařství, ale také příběh samotného pivovaru Jonatán. Samotné sklepení je navíc součástí známého znojemského podzemí, takže návštěva má ještě o něco autentičtější atmosféru. V některých úsecích si dejte pozor na hlavu!

Pivnice U Šneka patří mezi podniky, které pomohly vrátit pivní život zpátky do centra Znojma po zániku legendárního Hostanu. Funguje už patnáct let a sídlí v historickém domě na rohu Masarykova náměstí, Velké Mikulášské a Zelenářské ulice. Uvnitř má klasickou atmosféru staré městské pivnice, kam chodí směs místních štamgastů, turistů i zahraničních návštěvníků.

Nejdřív šlo jen o pivnici zaměřenou na regionální piva, postupně ale vznikl vlastní Pivovar U Šneka, který se nachází v restauraci Viktorka. Dnes vaří pivo pro obě své provozovny. Ročně vyprodukuje zhruba 600 hektolitrů piva, což kompletně pokrývá spotřebu pivnice v centru a v restauraci Viktoria u zimního stadionu. Piva se nikam nevyváží, takže je ochutnáte opravdu jen tady.

Pivovar pracuje se spodním i svrchním kvašením a během roku střídá lehčí letní speciály a silnější zimní piva. Stabilně mají na čepu čtyři druhy. Mezi nejoblíbenější patří světlý ležák Šnekova 11°, vaří i ovocná ALE piva, medové speciály nebo výraznější stouty. Zajímavostí je, že název „U Šneka“ nevznikl podle symbolu podniku, ale podle přezdívky samotného majitele.

Během covidu pivovar dokonce rozjel vlastní „pivní pohotovost“, díky které si lidé mohli pivo objednat domů. Dnes už jde spíš o okrajovou službu, ale dobře ukazuje, jak silnou komunitu si kolem sebe podnik za roky fungování vybudoval. Týdně tu vytočí kolem 600 litrů piva a pořád jde o jedno z míst, kam se ve Znojmě chodí hlavně kvůli poctivému řemeslnému pivu a atmosféře, která si na nic nehraje.

Místo zvané Old Cock patří mezi nejvýraznější zastávky celé pivní stezky ve Znojmu. Moderní pivovar najdete pod historickými hradbami v ulici Na Valech. Kombinuje pivovar, pivnici, degustace a poměrně nové stylové ubytování. Kvůli přísným podmínkám památkářů je velká část pivovaru schovaná pod zemí. Zvenku tak areál působí nenápadně.

Pivovar funguje teprve od roku 2023, ale za tak krátkou dobu si stihl vybudovat velmi silné jméno. Za první tři roky tu uvařili 24 různých piv a je vidět, že se nebojí experimentovat. Kromě klasických ležáků vaří také svrchně kvašené speciály, kyseláče nebo sezonní limitky. Hodně nás bavilo, že každé pivo má vlastní výrazný název. Díky tomu si člověk snadno zapamatuje, že právě tohle je Old Cock.

My jsme během návštěvy ochutnali třeba velikonoční speciál Jidáš s mátou a ostropestřcem, který zní možná zvláštně, ale ve výsledku chutnal překvapivě dobře a člověk si na něj rychle zvykne. Pak přišla na řadu Pipka, což je lehčí kyseláč, který podle nás bude bavit hlavně ty, kdo běžně klasické hořké pivo nepijí a nebo jsou něžného pohlaví. Během degustace jsme ochutnali ještě další originální kousky jako Koks nebo Vývar a právě tahle hravost je pro Old Cock typická. Vyrábí dokonce i silné vánoční speciály s více než jedenácti procenty alkoholu.

Velkou roli v pivovaru hraje samotný majitel Stanislav Hahn, který je neuvěřitelně dobrý vypravěč. Původně měl přes třicet let stavební firmu, ale dnes už se naplno věnuje jen vaření piva. A je vidět, že ho to opravdu baví. Během prohlídky vám ukáže celý provoz, vysvětlí výrobu piva, povypráví příběh vzniku pivovaru a hlavně objasní názvy jednotlivých piv. Právě degustaci s prohlídkou bychom doporučili asi nejvíc, protože pokud někdo umí poutavě mluvit o pivu, tak právě on. Navíc je vyprávění okořeněno historkami ze života a také se hodně zasmějete.

„Hahn“ totiž v němčině znamená kohout a právě z toho vznikl název Old Cock, tedy hravým způsobem si vypůjčil ještě překlad z angličtiny, který má dva různé významy. Celý podnik si navíc drží lehce drzou identitu, která se promítá nejen do názvů piv, ale také do designu celého místa. Jedna z pivních píp je dokonce polepená automobilovou fólií ve stylu Ferrari, takže o originální detaily tu opravdu není nouze.

Součástí pivovaru je také vlastní pivnice a stylový penzion Old Cock Castle, který otevřeli v zrekonstruované prvorepublikové vile hned vedle pivovaru. Pokud tak chcete mít blízko nejen do centra Znojma, ale také přímo „ke zdroji“, je to ideální místo na přespání. A pokud se vám nechce až pod hradby, piva Old Cock můžete ochutnat také v jejich vlastní Čepárně kousek od Masarykova náměstí v ulici Velká Mikulášská.

Na čepu tam bývá až deset druhů piv a drobné občerstvení, takže člověk nemusí vyrážet přímo do pivovaru nebo penzionu, aby si jejich pivo užil. Celkově na nás  Old Cock působil hlavně jako mladý, sebevědomý a hodně svérazný pivovar, který má co nabídnout.

Lázně Znojmo jsou jednou z nejzajímavějších zastávek celé pivní stezky. Nachází se přímo v historickém centru města v podzemí starého domu v ulici Obroková a spojují wellness, pivo a víno na jednom místě. Kromě pivních lázní tu nabízejí také vinné koupele, odpočinkovou zónu a možnost ubytování v sousedním Domě U Lázní.

Samotná pivní koupel přitom nefunguje tak, že by se člověk koupal přímo v pivu jako takovém. Do vody se přidává speciální pivní směs obsahující chmel, slad nebo pivovarské kvasnice, které mají uvolňující a regenerační účinky. Celá procedura trvá zhruba 90 minut a součástí je neomezená konzumace piva, které si hosté mohou sami načepovat přímo u vany. Po koupeli pak následuje odpočinek na vyhřívaném lůžku nebo relax v prohřívací kabině.

Lázně fungují od roku 2019 a podle informací od personálu byl právě pivní wellness první svého druhu široko daleko. Později přibyly vinné procedury, které do Znojma tematicky dobře zapadly. Dnes bývá o lázně velký zájem a běžně mívají plno, takže spontánní návštěva „z ulice“ většinou nevyjde a je lepší rezervovat si termín dopředu.

Součástí areálu je také malý obchod s pivní a vinnou kosmetikou a koupelovými produkty, které si můžete odvézt domů. A pokud si chcete wellness pobyt protáhnout, přímo vedle lázní funguje stylové ubytování v historickém domě přímo v centru Znojma.

Expozice pivovarnictví je zastávkou pivní stezky, kde si člověk sice přímo nedá pivo, ale o to víc pronikne do historie jeho vaření. Expozice se nachází v areálu bývalého znojemského pivovaru v historickém centru města a návštěvníci se tu dostanou přímo do původní varny, kde se pivo vyrábělo po dlouhá desetiletí. Pokud byste si chtěli dát pivo ve znojemském pivovaru, který roky býval vyhlášeným podnikem, tak to bohužel už nepůjde. Jak pivovar, tak přilehlá restaurace jsou nenávratně zavřeny a čeká se, kdo se zhostí úkolu pivovar znovu pozvednout.

Muzeum vzniklo v prostorách historického pivovaru, jehož kořeny sahají až do roku 1720. Hlavním lákadlem je původní technologické vybavení z roku 1930 vyrobené ve Škodových závodech v Plzni. Během prohlídky se dozvíte, jak se na Znojemsku pivo vařilo, jak fungovaly staré pivovarské technologie nebo proč byl pro město důležitý pivovar Hostan. Součástí expozice je také videoprojekce promítaná přímo uvnitř obrovské měděné nádoby.

Expozice pivovarnictví stojí přímo v areálu někdejšího Znojemského hradu, který byl po třicetileté válce přestavěn právě na pivovar. Dnes je celý prostor opravený a postupně znovu ožívá. Celá Hradní ulice tak dnes propojuje pivní historii města s jeho současnou gastronomií a turistikou.

Odpověď na soutěžní otázku ale nenajdete uvnitř, budete muset jít ven a tentokrát se víc koukat pod nohy. Jinak do muzea můžete jít celoročně a vstup je 50 korun, přičemž děti to mají za 35. Navíc s sebou klidně můžete vzít potomky, protože pro ně je prohlídka uzpůsobená. Tentokrát od nich nečekejte žádné otrávené zívání.

Restaurace Viktoria je druhým podnikem pivovaru U Šneka a oproti pivnici na náměstí funguje spíš jako klasická restaurace, kam si lidé chodí nejen na pivo, ale také na jídlo. Zatímco v Pivnici U Šneka dominují hlavně studené speciality k pivu, tady si hosté dají poctivou českou kuchyni, polední menu nebo sezonní speciality z grilu. Restaurace je navíc součástí penzionu, takže se tu můžete také ubytovat.

Právě tady se zároveň nachází samotný pivovar, který dnes vaří pivo výhradně pro své dvě provozovny. Během covidu pivovar přesunuli právě do Viktorie a postupně tu vybudovali zázemí, které jim umožňuje pokrýt kompletní spotřebu obou podniků. Ročně uvaří kolem 600 hektolitrů piva a týdně zvládnou zhruba čtyři várky. Piva nikam nevyváží ani neprodávají do jiných hospod, takže je ochutnáte opravdu jen tady nebo v pivnici na náměstí.

Na čepu mají stabilně čtyři vlastní piva od klasické Šnekovy 11° přes sezonní speciály až po svrchně kvašené ALE pivo. Nabídka se během roku mění, v létě převládají lehčí a ovocnější styly, v zimě zase výraznější a silnější piva.

Do restaurace chodí lidé hodně na polední menu, využívají rozvoz nebo jídlo do krabiček a podnik se evidentně snaží přizpůsobovat tomu, co lidé opravdu chtějí. V létě navíc ožívá venkovní zahrádka, kde pravidelně pořádají hudební večery, grilování nebo akce s živou muzikou. Celé místo tak působí mnohem víc jako živý lokální podnik než jen další zastávka na pivní stezce.

Pivovar Dráteník vznikl původně úplnou náhodou jako domácí koníček otce a syna, založili ho Martin a Vojtěch Málkovi. Celý příběh začal ve chvíli, kdy syn ještě na základní škole narazil na článek o domácím vaření piva. O pár dní později už společně zkoušeli první várku v obyčejném hrnci na sporáku. Z hobby se postupně stala vášeň, která nakonec přerostla v opravdový pivovar. 

Dnes Dráteník točí svoje pivo v Dobšicích u Znojma, vaří ale v pivovaru v Únanově, ten ale obvykle není přístupný veřejnosti, pouze ve výjimečných dnech. Mají jak klasické ležáky, tak svrchně kvašená piva. Pivovar má čtyři tisícilitrové kádě a provoz jede prakticky neustále. Čtyři dny v týdnu se vaří, pátý den se čistí technologie a připravuje další produkce. Ročně zvládnou vyrobit zhruba 500 až 600 hektolitrů piva, ale do budoucna by chtěli kapacitu minimálně zdvojnásobit, prostor na to rozhodně mají.

Na rozdíl od některých menších pivovarů se Dráteník nesoustředí jen na vlastní hospodu. Pivo sice vaří i pro ni v dobšické sokolovně, ale velká část produkce míří dál do republiky, třeba do Brna, Prahy nebo Jihlavy. Samotné Znojemsko dnes tvoří jen menší část odbytu, zhruba 20 procent. Hodně piva prodají přímo na festivalech, kterých během sezony objíždějí opravdu hodně. Někdy zvládnou tři až čtyři akce během jediného víkendu.

My jsme během návštěvy ochutnali i jejich nové nealkoholické pivo, které nás upřímně dost překvapilo. Kvůli výrobě nealka museli pořídit další technologii na pasterizaci, ale výsledek rozhodně stojí za to. Chuťově působilo mnohem plněji než většina běžných nealkoholických piv a bylo vidět, že si s výrobou dávají opravdu záležet. Přitom na nealkoholické pivo se řada malých pivovarů vůbec nezaměřuje, protože by ho neměli komu prodávat. Dráteníkova výhoda je v tom, že se nesoustředí jen na domácí prostředí, a tak se kupci na nealko snadněji najdou.

Celkově na nás Dráteník působil jako poctivý rodinný pivovar, který vznikl z domácího nadšení, ale dnes už funguje jako velmi dobře rozjetý podnik s ambicemi růst dál. 

Zmolský pivovar najdete v obci Višňové na cyklostezce mezi Znojmem a Moravským Krumlovem, takže sem během sezony proudí spousta cyklistů a výletníků. Pivovar provozují manželé Ševčíkovi a letos slaví pět let od otevření. Přestože jde pořád o menší rodinný pivovar, působí to tu hodně živě. Pravidelně pořádají zabijačky, tematické akce nebo koncerty a na výročí pivovaru chystají oslavu s kapelou.

Zajímavý je už samotný název pivovaru. Když začínali, fungovali jako Višňovský pivovar, jenže lidé si název často spojovali s višňovým pivem, které ale manželé nevařili. Nakonec proto zvolili jméno Zmolský pivovar. Slovo „zmola“ totiž v místním nářečí označuje díru po těžbě hlíny, která byla pro tuto oblast typická. Právě tady se totiž kdysi hodně pálily cihly. Název tak odkazuje přímo k historii místa.

Pivovar dnes vaří přibližně 400 hektolitrů piva ročně a zatím produkuje hlavně pro vlastní hospodu, i když už řeší spolupráci s dalšími podniky. Vaří klasické ležáky i speciály a hodně si hrají s názvy piv. Některá vznikají podle rodinných událostí, jiná čistě spontánně podle momentální nálady nebo toho, co běží v televizi. My jsme ochutnali třeba tmavé čokoládové pivo Willy Wonka nebo pivo Jáchym pojmenované po vnukovi majitelů. Přes sezonu čepují také tematická piva jako Májový ležák a kromě piva vyrábějí vlastní nealkoholickou limonádu Pampeliška.

Celé místo působí hodně rodinně a autenticky. Prostředí uvnitř je moderní a hodně se pracuje se dřevem. Majitelé mají pivovar prakticky hned vedle svého domu, takže je vidět, že tím opravdu žijí. Přes léto mají otevřeno každý den kromě pondělí. Chodí sem hodně místní, cyklisti na dovolené nebo pivovar vyhledávají také cizinci. Manželé jsou příjemní lidé, paní Ševčíková dokonce vaří, takže si tady můžete dát i něco dobrého na zub. 

Pivovar Hnanice najdete ve stejnojmenné vinařské obci jen kousek od Národního parku Podyjí. Pivovar funguje jako součást většího areálu společnosti Vinice Hnanice, která propojuje víno, pivo, gastronomii a ubytování na jednom místě. Kromě samotného pivovaru tu tak najdete restauraci, penziony ve sklepních uličkách a moderní hotel s wellness a výhledem do vinic.

Celé místo působí spíš jako komplex pro pohodový plnohodnotný víkendový pobyt než jen klasická zastávka na pivo. Díky poloze uprostřed vinic a blízkosti Podyjí sem hodně lidí vyráží za cyklovýlety nebo wellness pobytem. Výhodou je, že člověk nemusí nikam přejíždět, vše důležité má doslova na dosah.

Samotný pivovar funguje od roku 2017 a zaměřuje se na poctivé řemeslné pivo vařené z kvalitních surovin. Přímo součástí restaurace je varna, takže hosté vidí do výroby a mohou pozorovat sládka při jeho kouzlení. Některé stoly v restauraci jsou přímo u varny. K dispozici je také venkovní zahrádka, společenské prostory nebo kuželna. Takže si to tu dokážete užít do syta. Při návštěvě jsme si prohlédli další prostory, kde pivo leží a kam se běžně člověk nepodívá. 

Název místního piva odkazuje na kostel svatého Wolfganga, který se nachází hned vedle pivovaru. A aby to nebylo tak stejné, přetvořili ho do podoby WolfGang, tedy v doslovném překladu do češtiny jako vlčí smečka. Ostatně na pípě si můžete všimnout i motivů vlka. 

Posledním místem, kam jsme během putování zavítali, byla Stará radnice v Šatově. Už na první pohled jde o místo s úplně jinou atmosférou než klasické pivovary nebo hospody. Historická budova přímo v centru vinařské obce prošla v posledních letech rozsáhlou rekonstrukcí a dnes funguje jako penzion, kavárna a jsou tu také prostoru pro pořádání svateb a jiných společenských událostí.

Když majitelé objekt v roce 2016 koupili, byl podle jejich slov ve velmi špatném stavu a čekaly je roky oprav. Nejdřív přišla na řadu střecha, později kompletní rekonstrukce celého objektu, na nové podobě se podílela celá rodina svépomocí. Protože jde o památkově chráněný objekt, musela se většina úprav neustále konzultovat s památkáři, což celý proces dost komplikovalo.

Samotná budova má přitom opravdu bohatou historii. Původně šlo o radnici, v průběhu let tu fungovala masna, obchod a hospoda. Dnes se v přízemí nachází útulná kavárna, kde si můžete dát kávu, domácí dezerty, regionální víno nebo pivo z Minipivovaru Tor, který v roce 2025 obnovil provoz jen pár kroků odsud. V nabídce navíc najdete produkty z vinařství Popovi, tedy od majitelů.

Celé místo na nás působilo hodně klidně a autenticky. Je vidět, že rekonstrukce nebyla jen o byznysu, ale hlavně o snaze vrátit život historickému domu, který byl dlouhé roky téměř zapomenutý. Dnes se tu pořádají svatby, funguje tu penzion a postupně ožívají i sklepy a další části objektu. A právě tím je Stará radnice zajímavá, není to jen další zastávka na trase, ale místo, kde člověk opravdu cítí propojení historie a současného života obce. Navíc si lze prohlédnout doslova poklady z půdy v miniaturním muzeu.

Zdroj: autorský text, ZnojmoRegion