Hádanka: Nevinná otázka německých celníků může být problém. Kdo zná odpověď, ušetří desítky tisíc
Máte něco na sebeobranu? V čem je problém
Problém v této otázce, pokud od celníka zazní, je v zásadě v tom, že to je rafinovaný chyták, který primárně míří na neznalé. Podle německých zákonů je velká šance, že ono „něco na sebeobranu“ bude spadat do kategorie zbraní, které se přes hranice vozit nesmí. Může to být i větší nůž a téměř jistě to bude i pepřový sprej.
Pokud Německo tímto míří na opravdové zločince pašující zbraně, jsou takovéto otázky víceméně směšné, protože takoví lidé jistě velmi přesně ví, která bije. Na toto se nachytají pouze obyčejní turisté, kteří se v problematice neorientují a pak z toho plyne spousta nepříjemností. Ano, i my jsme se nechali nachytat. Neznalost zákona samozřejmě neomlouvá, nicméně se zdá, že v těchto případech Německo razí poněkud nepřiměřené tresty. Navíc je pro vás potenciálně velmi problematická samotná formulace té otázky, a to určitě nebude náhoda.
Takže jak byste odpověděli? Vezete něco na sebeobranu? Ano, nebo ne?
Odpověď: Ano, vezu nůž/pepřový sprej
Slušní lidé obvykle mají tendenci nelhat, takže pokud v autě máte nějaký nůž nebo pepřový sprej, podvědomě si obyčejný člověk řekne, že s upřímností nejdál dojde a že se lhát nemá. A odpoví, že ano, vezu „to a to“. Pokud to udělá, nejenže se přizná k převozu zakázané zbraně, ale de facto tím i říká, že ji hodlal použít, což vyplývá z formulace otázky celníků. Sice pro sebeobranu, ale měli jste úmysl to použít.
Pokud tohle na hranicích řeknete, celníci vás vyzvou, ať odstoupíte od auta a auto začnou prohledávat s tím, že hledají zbraň. Známe případ, kdy celníci nebyli schopní danou věc najít a řidiče se tedy dotazovali, kde to zhruba má být. Pokud nemáte pepřák nebo nůž někde při ruce a jedete na dovolenou, kdy vezete spoustu věcí, je celkem snadné zapomenout, kde to vlastně máte, případně pepřový sprej prostě někam zapadne. V daném případě tak dotyčný celníkům přímo pomáhal pepřový sprej v autě najít.
Celá takováto situace bude mimořádně nepříjemná, protože někdo ozbrojený vás bude hlídat, další se vám bude hrabat v autě a třeba pro jistotu ještě přijde někdo s policejním psem. Protože jste celníkům řekli, že v autě něco takového vezete, budou se tam hrabat do té doby, dokud věc nenajdou. Pak si onu „zbraň“ odnesou a dále s vámi bude nakládáno jako s někým, kdo zbraň do Německa dovezl. Něco jako polehčující okolnost ve stylu „dotyčný se přiznal a ještě navíc nám pomohl zbraň najít“ neexistuje. Možná vás celníci hned neodvezou do vazby (což udělat mohou), ale tučná pokuta vás určitě nemine.
Přiznání je ta horší možnost
Problémem je to, že celníci jen „zbraň“ zadrží, spíše se o tom protokol a o výši trestu rozhoduje soud. Tam někdo úplně jiný dostane váš záznam na stůl a reálně záleží jen na jeho posouzení (náladě), jak tučnou pokutu vám uloží. Zákon stanovuje velmi široké rozmezí sankcí. Může to být nula euro, může to být deset tisíc euro. A může to být i odnětí svobody. U pepřového spreje člověk musí počítat s pokutou vyšších stovek eur nebo i více než tisíc euro.
Vzhledem k tomu, jak tohle celé řízení probíhá, lze považovat odpověď ve stylu „Ano, vezu to a to“ za tu horší odpověď.
Fakticky se přiznáte a tím vaše šance na to, že z tohoto problému vyváznete beztrestně, klesne téměř na nulu. Z praxe vyplývá, že německé úřady se s nikým vůbec nebaví. Pokud chcete rozhodnutí soudu rozporovat, musíte tak činit výhradně přes německé právníky a ti jsou tak drazí, že ani při pokutě třeba 1000 euro se to nevyplatí. Výměnou za to možná dosáhnete snížení pokuty. Působí to tak, že na tom celém je tato praxe postavena.
Odpověď: Ne, nic nevezu / Nevím / Nerozumím
Obecné pravidlo říká, že s policií je nejlepší se vůbec nebavit. Čím méně jim toho člověk řekne, tím lépe. A je úplně jedno, jestli se tváří jako největší kamarádi, jestli si s vámi hezky povídají a jestli dělají dojem, že je to celé jedna velká pohoda a nemůže se nic stát. Cokoliv jim řeknete, to použijí proti vám. Platí to i v tomto případě.
Z praxe je u německých celníků evidentní, že si na hranicích hezky popovídají s vyděšenými, nic netušícími a z pohledu bezpečnosti zcela neškodnými turisty, aby jim pak zajistili pokuty za desítky tisíc korun. Navíc to, že se někdo přiznal, ještě neznamenalo, že ho celníci nevezmou do vazby. I to se stává. Německý zákon toto nechává na posouzení daného celníka na místě. Fakt, že budete slušní a budete mluvit pravdu, vám žádnou jistotu lepšího zacházení nedává.
Je to trochu smutné, ale pokud nemáte pepřák nebo větší nůž někde ve dveřích, kde bude na první pohled vidět, je lepší odpovědí na tuhle „hádanku“ něco jako „nerozumím“, „nechápu“ nebo úplně nejlépe „ne, nic takového nevezu“.
Pozor: Otázka celníků je velmi návodná
Celníci vás i tak vyzvou, ať vylezete z auta a prohlédnou prostor někde kolem řidiče, ale pravděpodobně se vám dále v autě hrabat nebudou. A pokud ano, určitě to nebudou dělat tak důkladně, jako když jim řeknete, že někde něco v autě je. Pokud pak najdou váš pepřák, dá se tvrdit, že jste na něj zapomněli omylem nebo že to máte na sousedovic psa v Česku. V případě nožů je asi naprosto logické říkat, že to máte na chleba a ne na sebeobranu. V tom je kouzlo té otázky. „Mít na sebeobranu“ znamená mít úmysl to proti někomu použít.
S noži je trochu problém u obytných aut, protože tam je zjevné, že máte kuchyň, kde něco takového bude. Zákon ale povoluje vézt i větší nůž, pokud ho nemáte připraven k použití na méně než tři úkony. Takže pokud bude zahrabaný někde vzadu v autě v šuplíku a ještě třeba zabalený v utěrce, mělo by to být v pořádku. V žádném případě ale neříkejte celníkům jako odpověď na otázku „Máte něco na sebeobranu, třeba sprej, nebo nůž“, že ano, v autě mám nůž. Turisté si takovou otázku vyloží tak, že se celník dotazuje obecně na nůž, ale při takhle položené otázce odpověď „ano“ fakticky znamená, že vy ten nůž vezete s úmyslem ho na někoho použít.
Lhát se sice nemá, ale v tomto případě je opravdu asi lepší odpovědí tvrdit, že nic nemáte. Nebo se můžete tvářit, že netušíte, co po vás chtějí. V nejhorším případě s vámi bude nakládáno stejně, jako když vše přiznáte. Rozdíl je jen v tom, že celníci tady musí sami něco najít. A v dovolenkovém nepořádku to může být dost problém.
Pro úplnost, oficiálně je pochopitelně vůbec nejlepší neporušovat zákon a nevozit tam nic, co se nesmí. V případě pepřových sprejů tedy sprej s dosahem přes pět metrů. Ale zase na druhou stranu se v dnešní době jistě hodí něco na sebeobranu u sebe mít. Tím spíš, když člověk cestuje sám.
