Oběť, vražda, žárlivost a možná jen sebevražda. Muž z bažin dodnes své tajemství nevydal

Tollundský muž, kterému se někdy říká také „muž z bažiny“, je vlastně podobný příběh tomu, který Fotr zkoumal v osmé sérii po děsivých místech. Tehdy v Itálii navštívil muzeum ledového muže, který se jmenuje Ötzi. V jeho případě bylo tělo navzdory stáří velmi zachovalé, protože bylo de facto zmražené. Díky tomu bylo možné zjistit nejrůznější detaily, ale proč byl Ötzi zabit, to se neví. Příběh dánského Tollundského muže je něco podobného. Jen konzervační účinek obstarala místo nízkých teplot rašelina. 

V muzeu Tollundmanden (Museum Silkeborg), které najdete v Dánsku, se o tomto muži dozvíte všemožné podrobnosti a můžete si ho prohlédnout jak v podobě, v jaké byl nalezen, tak ve zrekonstruované a velmi reálné formě. Badatelé navíc měli 75 let na zkoumání a hledání příběhu Tollundského muže. 

Jak zemřel, to se dnes dobře ví. V podstatě byl uškrcen. Protože má kolem krku lano, má se za to, že byl oběšen. Ale ne takovým tím klasickým způsobem, kdy si oběti zároveň zlomí vaz. Tollundský muž nemá žádné jiné zranění. Pouze se udusil.

Proč zemřel? To je mnohem složitější otázka. Ve hře je mnoho teorií. Mohla to být sebevražda, mohla to být normální vražda, mohla to být pomsta a mohla to být oběť. Samotné muzeum uvádí jako nejpravděpodobnější poslední zmíněnou variantu. 

Ze zápisků římského historika Tacituse se ví, že kolem 100 let před Kristem na severu Evropy bylo běžné, že lidé viseli na stromech a že se dávali do rašeliny. Tyto zápisky odpovídají místu i způsobu, jakým Tollundský muž zemřel, i když úplně nesedí čas. Podle nejnovějších dat tento muž zemřel mezi lety 405 a 380 let před Kristem. 

Každopádně je možné odhadovat, že nešlo o nějakou obyčejnou vraždu nebo třeba trest. V takových případech se obvykle oběti neukládají s péčí, které se dostalo tomuto muži. Pozice, ve které byl nalezen, neodpovídá tomu, že by byl do rašeliny jen tak hozen. Někdo mu také zavřel ústa a zatlačil oči. Tělo má pásek, pokrývku hlavy a provaz. Nic z toho není náhoda. 

Nejčastěji se tak historici přiklání k teorii o obětování tohoto člověka bohům. Neví se, jakému bohu, ale něco naznačuje jídlo, které muž jedl. Naposledy snědl kaši složenou ze lnu, ječmene, semen a ryb. V letních měsících by patrně jedl klasické maso, proto domněnky říkají, že k vraždě/oběti došlo v zimě. Mohlo jít o oběť za příchod jara a teplejší dny. 

Tollundský muž tisíce let odpočíval v rašelině, ale po svém odhalení v roce 1950 neměl lehký úděl. Kromě mnoha zkoumání a fotografování dokonce bylo tělo rozřezáno na několik částí. Ty se postupně podařilo zase najít. Jako poslední chybějící část dorazil do muzea v roce 2016 pravý palec od nohy. Aktuálně je tělo téměř kompletní, ale chybí některé vnitřní orgány. Pokud byste náhodou našli nějakou zvláštní nádobu někde na půdě s prapodivným obsahem, třeba je právě to ta chybějící část. 

Každopádně ani tisíce let po své smrti a především po třičtvrtě století bádání, během kterého vývoj přinesl nové a nové dostupné metody, Tollundský muž své tajemství zcela nevydal. 

Vydá ho vůbec někdy? Těžko říci. Ale vy se můžete vydat do dánského muzea, stejně jako to Fotr udělal v šesté epizodě deváté série. 

Zdroj: Museum Silkeborg