Termální prameny Jioujhihze aneb Jak jsme vařili vejce cestou k hoře Taiping

Cestou jsme samozřejmě nezapomněli naplánovat vhodnou zastávku. Ač byl zrovna měsíc listopad, nic nás neodradilo zastavit u horkých pramenů Jioujhihze. Ráda bych použila slovo lázně, ale na Tchaj-wanu jsou tato místa vždy někde v přírodě nebo v hotelových komplexech, a tak používám spojení „ze skály či země vyvěrající horké prameny“. Horký pramen čiré barvy a bez jakéhokoliv zápachu vyvěrá v této oblasti právě z trhliny ve skále. Převlékli jsme se tedy do plavek, včetně povinných plaveckých čepic (přestože nikdo si dobrovolně hlavu ve 40⁰ asi smáčet nebude) a šli vyzkoušet venkovní část pramenů s teplotami 38–42⁰. Všude stoupala bílá pára, přes kterou místy nešlo ani vidět. Spa bazének vznikl dokonce z kusu skály odpadnuté po tajfunu v roce 2016.

Před vstupem do pramenů ještě bylo místo tvaru sopečného kužele zahaleného v husté páře. Děti i my jsme doslova zírali, co to tam je, načež jsme pak uviděli další turisty přinášet slepičí vejce a v košíčku je nořit do onoho kužele. V turistickém centru jsme tedy i my vejce zakoupili a opravdu – po 20 minutách byla vejce hotová a my jsme si na přilehlém piknikovém místě dali svačinu s čerstvě uvařenými vajíčky. Kolem celého areálu jsou i krásně upravené chodníčky k procházce či relaxaci.

My jsme pak se značně unavenými dětmi vozem pokračovali serpentýnami až do rekreační oblasti Taipingshan. Ještě před hlavní bránou do rekreační zóny jsme projeli kolem tchajwanského cypřiše o výšce více než 30 m a starého více než 700 let. Také nás uchvátily krásné vyhlídky do údolí a nad mračna. V rekreační oblasti jsme se ubytovali a ještě týž den vyrazili Bong Bong vláčkem ke stezce kolem oněch stovky let starých stromů. Ten jezdí po poslední zachovalé části železnice, která dříve sloužila k transportu dřeva v různých nadmořských výškách oblasti Taipingshan.

Ačkoliv nám počasí moc nepřálo, děti tuze bavilo pobíhat kolem starých stromů, jejichž kmeny měly mnohdy větší průměr, než byla výška dětí. Na druhý den nás ani déšť neodradil od výpravy po nesjízdné části této staré železnice. Bylo by co objevovat i další den, například se toulat kolem horského jezera Cueifong, nás ale zpět do hlavního města táhly pracovní povinnosti.