Česká Třebová: V kraji Maxe Švabinského a tříkolek Velorex

Naše asi poslední vyjížďka za pěkného podzimního počasí je nasměrována do východních Čech. Konkrétně do okolí České Třebové. Krajina je zde velice malebná, plná houbových lesů, rozkvetlých luk a temně hučících potůčků. Proto si ji také vybral Max Švabinský, malíř, kreslíř a grafik. Při pobytu na své chalupě v obci Kozlov se více věnoval olejomalbě. Vznikly obrazy zachycující krajinu a přírodu v okolí České Třebové a již zmíněného Kozlova. K nejznámějším patří Chudý kraj a U stavu. Nejen Max Švabinský měl tento kraj ve své oblibě, ale i Božena Němcová. Ta v roce 1851 navštívila s rodinou lázně Na Horách u České Třebové. Ještě v 70. letech minulého století zde tyto lázně byly. Už ale v havarijním stavu. Dnes už zde zůstala pouze výletní restaurace Na Horách.

Asi málokdo ale ví, že z České Třebové pochází bratři Stránští – František a Mojmír. Konstruktéři a zakladatelé výroby legendárních tříkolek Velorex. Tedy hadrák, hadrolet, montgomerák a tak podobně. Velorex (z latiny král kol) se vyráběl na Parníku, předměstí české Třebové, a s narůstající produkcí v dílnách z okolí. Od roku 1951 do roku 1971 bylo vyrobeno zhruba 15 200 tříkolek. Od listopadu 1971 začíná výroba dlouho očekávaného čtyřkoláka – Velorexu 435– 0. Výroba však za 2 roky končí.

Několik exemplářů, přesně 7 kusů, je vystaveno v městském muzeu České Třebové. Do jednoho je možné se i posadit a vyzkoušet si tak pohodlí tohoto vozítka. V mém případě nastal zásadní problém, neboť jsem se velice obtížně dostával ven. Ten, kdo si chce užít opravdu spanilou jízdu s pravou vůní benzinu, ta se dnešní elektro-době jen těžko hledá, si může jeden exponát s řidičem pronajmout. Hodinová projížďka vás vyjde na 600 korun. Dá se domluvit i půlhodinka. Vše je ale potřeba objednat pár dní předem.

Co mě zde ale velice zaujalo, je „alej zamilovaných“ zvaná Serpentiny. Od parku Javorka až k rozhledně na Kozlovském kopci vede klikatá silnice, kterou v tomto období lemují pestrobarevné břízky. A tak se stává i tato alej cílem nedělních procházek Třebováků. Vždyť na samém konci serpentiny je rozhledna a hlavně chata Maxe Švabinského, kde točí vynikající pivko a vaří výborné jídlo. Několikrát jsem to tu navštívil a musím říci, fakt dobrý.

Vzhledem k poloze místa, kde jsem se utábořil s obytňákem (u kamaráda na zahradě téměř v polovině serpentin) máme na sobotu naplánovaný okruh po okolí České Třebové. Nejprve sejdeme po červené k parku Javorka a následně se vydáme po zelené „na hory“, k výletní restauraci na něco dobrého. Po výborném obědě se ještě musíme napít z kouzelné studánky, prý léčí oči, u poutní kaple Panny Marie Pomocné a po žluté se zpět vrátíme k autu.

Nejen pro letní radovánky je určená Česká Třebová. Díky své poloze si přijdou na své i vyznavači zimních sportů. Lyžařský areál Peklák sice není žádný harrachovský slalomák, ale každý si zde dobře zalyžuje. A bez front! A běžkaři? Tak ti si můžou nazout běžky na Kozlovském kopci, kde je možnost ubytování v již zmíněné chatě Maxe Švabinského, a vyrazit do areálu „Hory“, kde je dostatek upravených stop.

Za nepříznivého počasí doporučuji návštěvu místního plaveckého bazénu s tobogánem nebo městského muzea u starého náměstí na prohlídku Velorexů a železnice. Vždyť Česká Třebová je od nepaměti považována za velký železniční uzel. A když jsem u té železnice, zastavte se v cukrárně na třebovskou specialitu. Černý zákusek velikosti známé rakvičky se zde prodává pod názvem „třebovské pražce“. K odpolední kávě jsem dostal 3 kousky na ochutnání.

V neděli beru košíček a jdu se podívat za kozlovskou hájovnu, jak tady rostou. Musím říci, docela dobrý úlovek. Jen pozor na divočáky! Ty jsem v místních lesích také potkal. A co se týče ubytování? Když máte obytňák, můžete využít kemp v 10 km vzdálené Litomyšli. Mají zde i chatky. Malý kempík je i pod Peklákem u sjezdovky a máme i vyzkoušené, že po domově vás nechají přenocovat u rozhledny na Kozlovském kopci. V závěru mi nezbývá než tento koutek české republiky doporučit na výlet, prodloužený víkend nebo i dovolenou.