Objevujeme v pohodlí: Boty, které zvládnou víkendový trip v terénu
Dlouhá zima je za námi a konečně můžeme vyjet někam za přírodou a spát v našem starém plechovém parťákovi. Tohle mi fakt chybělo. Tak jsme další víkend sbalili svých pět švestek spolu s novými sportovními botami a vydali se směr Moravský kras. Tento krátký trip tak bereme jako testovací, abychom vyzkoušeli, co nové tenisky vydrží.
Pokud rádi objevujete, jsou jak tenisky pánské, tak i ty dámské nepostradatelnou položkou. Po našich turistických dovolených a festivalech dostaly naše staré boty zabrat, a tak jsme si dopřáli nové. Na první zkoušku a lehké prošlápnutí doma na noze sedí hezky, tak uvidíme, jak si budou stát v terénu. Pro jistotu jsme si nabalili i nouzovku ve formě starých běžeckých bot, kdyby se přece jen objevily puchýře. Hodíme doma rozloučení s kočkama a vyrážíme na výlet.
První zátěžová zkouška pohodlí...
... byly Sloupsko-šošůvské jeskyně. Přijeli jsme na parkoviště a hned začala prohlídka jeskyní. A pro naše nové tenisky přichází první test. Samozřejmě jsme vybírali dámské i pánské tenisky s nepromokavou membránou, aby zvládly vlhko i případný déšť. V jarním období je to počasí ještě hodně nevyzpytatelné. Šli jsme dlouhý okruh a užívali si dechberoucí hry barevných světel a stínů, hlubokých propastí (ty si zase neužíval přítel kvůli strachu z výšek) a z uklidňující tmy nás pak probraly ostré sluneční paprsky po východu ven. Ač bylo v jeskyni vlhko, nohy jsme oba měli suché a zatím jsme nepociťovali žádný diskomfort. Prošli jsme si ještě okolí a místa, která jsem znala z pověstí Moravského krasu, a vydali se hledat vhodný plac na spaní.
Rudické propadání nebyl pro boty propadák
Přespali jsme v autě nedaleko parkoviště u Sloupsko-Šošůvských jeskyní a ráno se vypravili na turistický okruh okolo Rudického propadání. Počasí nám přálo a doprovázelo nás slunce, i když v lese byla půda ještě místy mokrá. Šli jsme okruh dlouhý asi 10 km. Začali jsme u skal Slza a Podhradí a pokračovali ke skalám Kolíbky. Tam se dalo vejít do takových malých jeskyněk, které jsme hned prozkoumali. Tenisky příjemně tlumily došlap i různé nerovnosti, takže se nám chodilo opravdu lehce.
Poté jsme se vydali na lesní stezku k Rudickému propadání a pak kolem Jedovnického potoka. Příroda byla nádherná, samotné propadání dechberoucí. Naštěstí si přítel vybral pánské tenisky černé barvy, takže praktické do lesního terénu. Já jsem dala na design a vybrala světlejší barvu, takže jsem byla na první pohled víc zablácená. 10 kilometrů jsme ušli jak nic. Noha mi v botě dobře seděla, cítila jsem se stabilní, podrážka mě na měkkém podloží i na kamenech nezradila a přítel si pochvaloval i to, že má v teniskách dostatek prostoru pro prsty.
Krátkou zátěžovou zkoušku naše boty zvládly na výbornou. Obojí, jak tenisky pánské, tak i dámské, jsme pořídili na Rieker-eshop.cz. A my už jsme zvědaví, jaké další výzvy s námi tito parťáci zvládnou.