Po všech těch ukrajinských vesničkách, horách a samotě jsem se do Oděsy docela těšil. Přijeli jsme sem dokonce s předstihem, protože nastala komplikace s lístky na trajekt. On-line booking námořní společnosti dovolil koupit lístky pouze pro pasažéry, ale odmítal vzít auto. Sice mi neustále chodily emaily, že se někdo ozve a dořeší to, ale jak bývá na Ukrajině zvykem - nic se nestalo. Na help-lince 24/7 mi paní slušně ale důrazně naznačila, že jsem idiot, že to není možné, ale nakonec mi i ona poradila, abych navštívil centrálu Ukrferry v Oděse osobně a celou věc dořešil rovnou tam.
Vzhledem k nutnosti používat denně auto, nekempujeme, ale stěhuju celý ansámbl na hotelový pokoj blízko u moře. Potřebuju holky unavit, aby byl čas pracovat a zařizovat. Bez trajektu totiž není Gruzie. Objet Černé moře přes válečný Donbas nebo Krym, a dostat se do ní přes Rusko, nelze.
No, jak na nás Oděsa zapůsobila? Je skutečně tak voňavá a vstřícná, jak se píše ve všech průvodcích? O tom vám udělá nejlepší představu následující video: