Rada 2 - Jak nepanikařit na hranicích
Ne! Realita vnímaná přes tisková média a televizi se trošku míjí se skutečností. Popíšu vám naši dosavadní zkušenost z překročení slovenské, maďarské a srbské hranice. Na dálničním přechodu u Břeclavi projíždíme jako nůž máslem, nikdo nás nezastavuje, nikdo se na nic neptá. To stejné platí na slovenských hranicích s Maďarskem. Žádný slovenský celník ani policista se o náš SsangYong Rexton nezajímá. To u Maďarů to bylo jiné.
U nich nás svedli na provizorní "celnici", kde se zeptali, jestli v Maďarsku hodláme zůstat, nebo jen projíždíme. V okamžiku, kdybychom zůstávali, vyžadovali by Maďaři negativní PCR test. Po oznámení, že jen projíždíme, nám beze slov strčili do auta nálepku TRANZIT a mapu čerpacích stanic a odpočívadel, kde máme povoleno zastavit. Nemusíte mít strach, tankovat a "čůrat" se dá na každých cca 50 km. Všechny tranzitní benzinové pumpy i odpočívadla jsou navíc dobře značena i na dálnici, takže nemusíte mít strach, že když ztratíte mapu, jste v koncích.
Na maďarsko-srbské hranici nás maďarští celníci pouští bez jakékoliv kontroly, stačí jim naše nálepka TRANZIT a Srbové o 250 metrů později neřeší vůbec nic. Zajímá je jen pas a to, jestli jsme nenavštívili Kosovo. V Srbsku tak trávíme první noc naší cesty ve městě Novi Sad. Ani tady po nás nikdo nechtěl žádný test PCR. Tolik reálné zkušenosti "covidového" Fotra na sněhu.